Víte, co jedli naši předci? Gastronomický kvíz z historie

Každý by měl věnovat pozornost tomu, čím se stravuje. Napadlo vás ale zamyslet se někdy nad tím, co jedli lidé dříve? V minulém století, ve středověku nebo dokonce v pravěku? Vyzkoušet své znalosti a odhady můžete v našem kvízu.

V pravěku jedli mamuty, ve středověku kaše

Pravěk je období lovu a sběru. V době formování lidské společnosti se konzumovalo především ulovené maso, které se opékalo na ohni, a zbytky se poté usušily nebo udily. Polévky se vařily například z kostí a bylin. V době neolitu se k nám dostalo také pěstování obilovin, zejména pšenice, a byly připravovány obilné placky. Jako sladidlo lidí používali med a ovoce.

Ve středověku byla základem stravy kaše, a to hlavně prosná, ale také pšeničná, ovesná nebo například z luštěnin. Obvyklým pokrmem byl také chléb z žitné mouky, zatímco pšeničný chléb byl luxusní potravinou. Na stolech bohatých měla místo také zvěřina. Ve 12. století také začalo docházet k výrobě piva.

Následně proběhla potravinová revoluce. V 18. století se do naší země rozšířily brambory. Předtím byly považovány za dekorativní rostlinu. Dostaly se i do jídelníčku chudých a nahradily obiloviny.

V období 19. a 20. století začala vznikat moderní česká kuchyně. Objevila se ikonická jídla jako vepřo knedlo zelo a maďarský guláš. Vídeňské vlivy pak napomohly výrobě delikátních dezertů, jako je například Sacherův dort.

1. Jaký je rozdíl mezi současnou a pravěkou moukou?

a) Rozdíl spočívá v tom, že pravěká mouka nebyla z obilovin, ale ze šlach jelena. Zajímavé je, že ty se používaly také na výrobu jehel.

b) Dnes známe z obchodů bílou mouku. V pravěku se jednalo o mouku umletou z celého zrna. Bílá mouka skoro neobsahuje vlákninu, vitamíny nebo minerály. Kdybychom se dnes chtěli přiblížit k pravěké mouce, sáhněme po té semleté z celých zrn, která obsahuje i obilný klíček, ale rychleji se kazí.

c) Pravěká mouka byla oproti té současné velice jemná a obsahovala daleko více živin než dnes.

2. Když ve středověku nastala doba hladu, z čeho se strava skládala?

a) Lidé skoro každý den jedli prosnou kaši. V časech hladu jedli kaši uvařenou z drcených žaludů nebo semen merlíku.

b) Lidé se živili především chleby a v dobách hladu jedli zejména rostliny, přičemž ty byly často jedovaté a život ohrožující. Znalost flóry nebyla ještě nijak výrazná.

c) Lidé jedli především zvěřinu a za časů hladu tomu nebylo jinak.

3. Jaké pochoutky si žádala středověká šlechta?

a) Šlechta si ráda dopřávala zvěřinu – například husy, bažanty, pávy, ale také labutě, ryby, bobry nebo ježky. Někdy kuchaři navlékali na upečeného ptáka zpátky kůži s peřím, aby bylo zjevné, že se jedná o vzácného opeřence. Chudí lidé pak jedli i veverky, vrabce nebo kočky.

b) Oblíbenými pokrmy šlechty byly zejména dorty a jiné sladké pokrmy. Šlo o drahé pohoštění, tedy se jím šlechtici rádi chlubili a dávali tak najevo výši svého majetku. Když zbylo, putovalo jídlo k chudým.

c) Ve středověku jedli bohatší jedinci zejména chléb a podmáslí. K tomu si nalili vodu.

4. Kdy se do Evropy dostala rýže? 

a) Rýže se do Evropy dostala záhy poté, co ji v Číně začali pěstovat, tedy asi v roce 2000 př. n. l.

b) Rýže se začala pěstovat v Číně ještě v letopočtu před Kristem. Do české kuchyně se dostala až v 15. století vlivem Habsburků a zprvu byla považována za exotickou surovinu.

c) Rýže do Evropy doputovala až v 18. století a lidé o ni ani neměli zájem.

5. Kdy se v českých zemích rozšířila příprava cukrovinek?

a) Cukrovinky získaly na oblibě ve středověku, kdy šlechta vyžadovala dezerty k odpoledním nápojům.

b) Dorty byly vyžadovány zejména v 16. století jako pohoštění pro návštěvy.

c) Zákusky jako věnečky, větrníky nebo cukroví se začaly objevovat v 19. století. Do té doby byl cukr drahý, ale průmyslová výroba poté zajistila rozšíření i mezi běžnou populaci.

6. Co víte o první české kuchařské knize?

a) Nejstarší českou tištěnou kuchařkou bylo Kuchařství Pavla Severina z roku 1535 obsahující pozdně středověké recepty. První kuchařkou, kterou napsala žena, byla Bavorská kuchařka v Čechách z roku 1810. Autorkou je Marie Anna Neudeckerová.

b) První uznanou českou kuchařskou knihou je dílo Magdaleny Dobromily Rettigové s názvem Domácí kuchařka z roku 1826.

c) První českou kuchařku napsala Marie Janků-Sandtnerová. Kniha se jmenovala Kniha rozpočtů a kuchařských předpisů.

7. Kdy k nám dorazila káva a čokoláda?

a) Káva a čokoláda se v českých zemích rozšířily v 15. století, přičemž již ve 12. století bylo pití čokolády v západní Evropě velkou módou.

b) Káva a čokoláda se k nám dostaly v 15. století. Šlo o běžnou surovinu, která se rozšířila mezi šlechtu i chudinu.

c) Káva se k nám dostala na konci 17. století a čokoláda se v českých zemích rozšířila v 18. století. Káva byla oblíbená především ve šlechtických a měšťanských domácnostech, zatímco chudší lidé pili zejména kávu z obilovin jako čekanka nebo ječmen.

8. Jak lidé uchovávali potraviny a kdy vznikla první lednice?

a) Autorem první lednice je William Cullen. Jeho experimenty vedly k výrobě chladicího stroje v roce 1710. Do té doby lidé nevěděli, jak potraviny uchovávat.

b) První funkční ledničku na světě postavil Američan Jacob Perkins v roce 1834. Výraznějším objevem byl ovšem až stroj Australana Jamese Harrisona z roku 1854. Jeho vynález měl uplatnění v pivovarnictví a masokombinátech. Do té doby lidé uchovávali potraviny ve sklepech nebo jámách s velkými kusy ledu z rybníků či řek.

c) První lednice byla vyrobena v roce 1912 skupinou neznámých autorů. Lidé již věděli, že uchování potravin zajistí chlad a tma. Lednice tak vznikla skupinovou prací kuchařů.

9. Kdy se začala vařit svíčková?

a) Svíčková pochází ze středověku. Jednalo se o oblíbené jídlo a název označoval veškeré zvěřinové pokrmy.

b) Svíčková znamenala jakékoliv sváteční jídlo již od 16. století, a to výhradně mezi chudým lidem. Měli totiž čas na jídlo hlavně večer, kdy museli již zapalovat svíčky.

c) Svíčková, jak ji dnes známe, se začala šířit přibližně od roku 1826. Její kořeny ale sahají do daleko hlubší minulosti a leží ve Francii. Svůj název si získala proto, že tovaryši měli večeři, tedy hovězí pečeni, za přítomnosti svíček. V počátku ani nešlo o omáčku.

10. Jak vypadala strava v období první republiky?

a) Základem jídelníčku byly brambory, luštěniny a kaše. Masové pokrmy byly stále považovány za luxus. Začaly se k nám také dostávat pokrmy inspirované vídeňskou nebo francouzskou kuchyní. Šlo například o zákusky, koláče a dorty nebo paštiky a ragú.

b) Oblíbené byly zejména pokrmy z masa, především drůbežího. Dále získaly na oblibě také řízky a bramborové kaše.

c) Základní strava se ocitla spíše v pozadí a popularitu získaly hlavně likéry, slivovice a becherovky.

Správné odpovědi:

1. b) Dnes známe z obchodů bílou mouku. V pravěku se jednalo o mouku umletou z celého zrna. Bílá mouka skoro neobsahuje vlákninu, vitamíny nebo minerály. Kdybychom se dnes chtěli přiblížit k pravěké mouce, sáhněme po té semleté z celých zrn, která obsahuje i obilný klíček, ale rychleji se kazí.
2. a) Lidé skoro každý den jedli prosnou kaši. V časech hladu jedli kaši uvařenou z drcených žaludů nebo semen merlíku.
3. a) Šlechta si ráda dopřávala zvěřinu – například husy, bažanty, pávy, ale také labutě, ryby, bobry nebo ježky. Někdy kuchaři navlékali na upečeného ptáka zpátky kůži s peřím, aby bylo zjevné, že se jedná o vzácného opeřence. Chudí lidé pak jedli i veverky, vrabce nebo kočky.
4. b) Rýže se začala pěstovat v Číně ještě v letopočtu před Kristem. Do české kuchyně se dostala až v 15. století vlivem Habsburků a zprvu byla považována za exotickou surovinu.
5. c) Zákusky jako věnečky, větrníky nebo cukroví se začaly objevovat v 19. století. Do té doby byl cukr drahý, ale průmyslová výroba poté zajistila rozšíření i mezi běžnou populaci.
6. a) Nejstarší českou tištěnou kuchařkou bylo Kuchařství Pavla Severina z roku 1535 obsahující pozdně středověké recepty. První kuchařkou, kterou napsala žena, byla Bavorská kuchařka v Čechách z roku 1810. Autorkou je Marie Anna Neudeckerová.
7. c) Káva se k nám dostala na konci 17. století a čokoláda se v českých zemích rozšířila v 18. století. Káva byla oblíbená především ve šlechtických a měšťanských domácnostech, zatímco chudší lidé pili zejména kávu z obilovin jako čekanka nebo ječmen.
8. b) První funkční ledničku na světě postavil Američan Jacob Perkins v roce 1834. Výraznějším objevem byl ovšem až stroj Australana Jamese Harrisona z roku 1854. Jeho vynález měl uplatnění v pivovarnictví a masokombinátech. Do té doby lidé uchovávali potraviny ve sklepech nebo jámách s velkými kusy ledu z rybníků či řek.
9. c) Svíčková, jak ji dnes známe, se začala šířit přibližně od roku 1826. Její kořeny ale sahají do daleko hlubší minulosti a leží ve Francii. Svůj název si získala proto, že tovaryši měli večeři, tedy hovězí pečeni, za přítomnosti svíček. V počátku ani nešlo o omáčku.
10. a) Základem jídelníčku byly brambory, luštěniny a kaše. Masové pokrmy byly stále považovány za luxus. Začaly se k nám také dostávat pokrmy inspirované vídeňskou nebo francouzskou kuchyní. Šlo například o zákusky, koláče a dorty nebo paštiky a ragú.

Zdroje: dortiky.happz.cz, www.sensen.cz. hungrypanda.cz, forbes.cz, cs.wikipedia.org, archeologienadosah.cz, rozhlas.cz