Večerní zálivka zvyšuje riziko plísní. Ideální je zalévat brzy ráno

Voda je základní potřebou každé rostliny. Díky ní mohou růst, přijímat živiny a kvést či plodit. Někdy ale může i uškodit. Důvodem jsou chyby při zálivce.

Správná zálivka je jedním z klíčových faktorů pro úspěšné pěstování rostlin na zahrádce. I když se může zdát, že stačí vzít hadici a pustit vodu, realita je o něco složitější. Mnoho zahradníků totiž dělá chyby, které je stojí vznik plísní a následný úhyn rostlin nebo mnohem nižší výnosy. 

Ranní zálivka jako ideální řešení

Zkušení pěstitelé se shodují, že nejlepší čas pro zvlažení záhonů je brzké ráno. Je ale potřeba si přivstat a zalévat ve chvíli, kdy ještě slunce nehřeje. Ideální je čas mezi pátou a osmou hodinou ranní. Díky tomu má voda čas se vsáknout do půdy a dostat se až ke kořenům rostliny, zároveň se po východu slunce přebytečná vláha odpaří. Tento postup výrazně snižuje riziko vzniku plísní a houbových chorob, ale i výskyt škůdců, kteří preferují vlhké prostředí.

Ranní zálivka má ale i další výhody. Mimo jiné podpoří vitalitu rostlin během dne a připraví je na případný teplotní stres. Hydratované rostliny totiž lépe odolávají žáru a nehrozí jim poškození vlivem vysokých teplot a sucha. Jsou vyživenější a všeobecně zdravější. Ranní zálivka je obzvlášť důležitá pro rostliny pěstované v nádobách.

Večerní zálivka? Jen když dodržíme jednu podmínku

Zalévat večer není samo o sobě špatně. Naopak, v některé opravdu horké dny je to i potřeba. Problém ale nastává, pokud půda, okolí rostlin, nebo samotné listy zůstávají vlhké po celou noc. Bez tepla a slunečního svitu se ve vlhkém prostředí množí plísně, houby a někteří škůdci rychlostí blesku. Nejvíce jsou rostliny ohroženy padlím, plísní bramborovou a šedou hnilobou.

Večerní zálivku tedy nechejte především na letní měsíce a snažte se ji aplikovat nejpozději kolem osmé hodiny, kdy mají záhony ještě šanci trochu proschnout. Ideální je i větrné počasí, protože díky proudění vzduchu půdy i rostliny schnou rychleji i bez slunce. Menší rizika má zalévání na večer i v případě, že jde voda přímo ke kořenům rostlin a ne na listy. Naopak vyhnout bychom se jí měli u těžkých jílovitých půd.

Jak poznat, že je třeba záhony zalít?

Asi nejčastější problém všech zahrádkářů je přelévání. Mnoho lidí má pocit, že záhony s rajčaty, paprikami, okurkami a další zeleninou je nutné zalévat dvakrát denně. To ale není pravda. I když je vrchní část půdy úplně suchá, pod jejím povrchem je při pravidelné a intenzivní zálivce vlhko i v tropickém počasí. Zálivka by tedy měla být vždy přiměřená a bohatě stačí ji aplikovat jednou za pár dní. Výjimkou je opravdu horké počasí, kdy zaléváme jednou denně. Stejně tomu je i u rostlin v truhlících. Ty je někdy během léta potřeba zalít i ráno a večer. 

Důležité je správně vyhodnotit potřeby rostliny. Ty má samozřejmě každý druh jiné a na potřebě zálivky závisí také počasí, stanoviště nebo typ půdy. To, že rostlina potřebuje zalít, poznáte podle několika příznaků, mezi které patří:

• svěšené, zvadlé nebo kroucené listy,
• zpomalený růst,
• suchý, prašný substrát, který se odděluje od okrajů květináče,
• opadávání květů a plodů.

Naopak přemokření se projevuje zažloutnutými listy, které opadávají, plísňovými skvrnami na listech, zahnívajícími kořeny a zápachem substrátu nebo tvorbou zeleného či bílého povlaku na povrchu půdy, který značí množení vlhkomilných organismů.

Nejlepší metodou, jak zjistit stav půdy, je prostě zastrčit prst asi 5 cm hluboko do zeminy. Pokud je půda suchá, je čas zalévat. Pokud je stále vlhká, počkejte. Příliš častá zálivka škodí víc než občasné mírné sucho. Nezapomeňte, že kropení zahrady není jen rutinní úkon, ale klíčový faktor k udržení rostlin v optimálním stavu, a také k bohaté a zdravé úrodě.

Zdroje: Ceskestavby.cz, Prozeny.cz