Růže nepatří vedle máku, kapradí ani fuchsií. Těmto kombinacím se vyhněte

Růže patří mezi nejoblíbenější květiny v řadě zemí po celém světě. Již stovky let se považují za symbol elegance, lásky, krásy a něhy. Kromě krásy se navíc mohou pyšnit i velmi příjemnou vůní, která doslova lahodí lidským smyslům. V průběhu dějin se jim začalo přezdívat královny květin, což jen celkově podtrhuje jejich význam.

Není divu, že růže začali lidé pěstovat takřka hned, jak se jim k tomu naskytla příležitost. První zmínky o pěstování těchto nádherných květin, které hrají širokou škálou různých barev a variant, sahají až do starověké Číny a Persie, kde se z nich podle historických pramenů vyráběly vonné oleje a dokonce i léčiva. Od té doby uplynulo již více než 5 000 let, což mimo jiné znamená, že zahradníci měli mimořádně velké množství času na to, aby zjistili, jak se o tyto vonné krásky starat. Kromě ideální frekvence zalévání a hnojení je klíčem k úspěšnému pěstování růží i výběr stanoviště. Pokud je zasadíte na správnou pozici a vzápětí vedle nich nevysadíte rostlinu, která se s nimi nesnese, dalo by se říci, že jste vystoupali první dva schody k úspěchu. Kam byste měli (či naopak v žádném případě neměli) růže sázet?

Existuje několik základních druhů růží, z nichž každý vyžaduje specifické podmínky

V první řadě by se slušelo zmínit, že existuje několik základních druhů růží. Jedná se o pnoucí růže, půdopokryvné růže a keřové růže. Každému z nich mohou vyhovovat trochu odlišné podmínky, na což je třeba myslet již při sázení.

Například pnoucí růže rády zdobí pergoly, altány či stěny domů a dalších budov, ty půdopokryvné se hodí do trvalkových výsadeb, nebo je můžete nechat vyniknout jako obruby v předních částech záhonů a keřové se zase vyjímají jako solitéry v trávníku, nebo za nižšími květinami.

Na druhou stranu některé požadavky na pěstování zůstávají u všech těchto druhů velmi podobné.

Žádný druh růží nedávejte na toto stanoviště

Co mají takřka všechny růže společné, je, že absolutně nesnesou vítr a chlad. Z toho vyplývá, že byste je v žádném případě neměli dávat na místo, kde fouká vítr nebo na místa, na kterých se v ranních hodinách tvoří přízemní mrazíky apod. Pokud byste se tohoto pravidla nedrželi, je velmi pravděpodobné, že by došlo k poškození růží.

Ve druhé řadě byste se měli vyhnout místům, na která jste tento druh květin vysazovali v minulých letech. V takovém případě hrozí, že by růže nedisponovaly dostatečným množstvím živin, které jsou pro jejich růst nezbytné. Navíc v půdě mohly zůstat choroby či škůdci, kteří je napadají. Ze stejného důvodu je nesázejte ani po jahodách, jabloních, hrušních, slivoních, třešních, meruňkách nebo broskvoních. Vhodné není ani jejich zasazení v bezprostřední blízkosti těchto rostlin – to se vztahuje rovněž na hloh, jeřáb, trnku či kdoulovec.

Růže není vhodné vysazovat ani společně s liliovkami srstnatými či fuchsiemi. Ty totiž vyžadují vlhkou půdu a menší množství slunečního záření, což drtivé většině růží naopak vůbec nesvědčí, neboť preferují slunečné a dobře odvodněné prostředí.

Další skupinou rostlin, které by se neměly za žádných okolností přiblížit růžím, jsou rostliny invazivní. Do této skupiny se řadí například mák, kapradí či dřín. Problém spočívá v tom, že tyto rostliny se velmi rychle šíří a rozrůstají, a tak mohou připravovat růže o vodu i značné množství důležitých živin.

Zdroje: ireceptar.cz, dama.cz, dumazahrada.cz