Pravda o českém původu: Jsme potomci Keltů, Slovanů nebo někoho jiného?

Česko je geneticky mimořádně pestré. Pokud se tedy hrdě hlásíte k nějakému etniku, může se jednoduše stát, že k němu nepatříte. Někteří jedinci přitom původem pocházejí z dalekých končin.

Někteří Češi se dnes pod vlivem východu hlásí ke svému Slovanství. Ačkoli slovanská kultura tu naši svým způsobem skutečně ovlivnila, byť nijak extrémně, sluší se dodat, že většina Čechů geneticky mezi Slovany nepatří. Náš národ je naopak směsicí jedinců s různým původem. Začněme ale v daleké minulosti a vydejme se nejprve do pravěké střední Evropy, kterou sužovaly periodicky se vracející doby ledové (tzv. glaciály).

Nejstarší obyvatelé Čech

První lidé přišli podle nejnovějších poznatků do Evropy před 1,4 miliony let. Po uplynutí zhruba poloviny tohoto jen těžko představitelného času se dostali také na území současného Česka, kde se zástupci druhu Homo heidelbergensis objevili zhruba před 700 tisíci lety. Nejstarší nálezy z našeho území přitom pocházejí ze Zlatého kopce nedaleko Přezletic u Prahy. Podle nálezů již zdejší lidé uměli používat oheň, byť jej ještě s největší pravděpodobností neuměli sami rozdělávat. To se naučili až o něco později.

První „rozumní lidé“ u nás

Podle nejnovějších výzkumů doputoval první Homo sapiens, kterému se dnes říká anatomicky moderní člověk (AMČ), do střední Evropy před 47 až 45 tisíci lety. Nahradil zde přitom neandertálce. Ačkoli zástupci druhu Homo neanderthalensis vymizeli, nevymizely jejich geny. Moderní výzkumy ukazují, že lidé mimo Afriku mají ve svém genomu přibližně dvě až tři procenta neandrtálské DNA. Oba druhy se tedy mísily. To asi bude pro některé jedince špatnou zprávou. Nejenže totiž neexistuje „čistá rasa“, ale dokonce ani „čistý lidský druhů“. My ale máme první část do skládanky původu Čechů.

Mohlo by vás zajímat: mnoho lidí dnes stále považuje slovo „neandertálec“ za urážku. Podle moderní paleoantropologie ovšem byli tito lidé stejně inteligentní a vědomí jako my.

Výše zmíněné nálezy pocházejí z německého Durynska. V Česku jsou o něco mladší. Známou lokalitou prvních příslušníků AMČ u nás jsou Mladečské jeskyně na Moravě. Nejznámější nálezy paleolitických lovců a sběračů ovšem pocházejí z Dolních Věstonic a z Pavlova. Genetická stopa zdejších lovců ovšem po vrcholu poslední doby ledové mizí. Na rozdíl od jiných skupin se tehdejší „Moravané“ s největší pravděpodobností neadaptovali na změny prostředí. Mohli se ale také stát obětí jiných lidských skupin, byť pro takové tvrzení neexistuje sebemenší důkaz. Každopádně na území Česka bylo nějakou dobu liduprázdno.

Upozorňujeme: vědci nemají obecně jediný doklad, že se mezi sebou paleolitičtí lovci a sběrači zabíjeli. První hroby jedinců nepochybně zabitých lidmi (včetně žen a dětí) pocházejí až z mezolitu, kdy se lidé začali více usazovat a zřejmě se u nich objevila větší teritorialita.

Další vývoj „bezejmenných“

Pokud bychom chtěli vystopovat původ současných Čechů do jednotlivých epoch doby kamenné (paleolitu, mezolitu, neolitu a eneolitu), objevilo by se mnoho vlivů. Pozdější lovci mamutů, kteří u nás žili po výše zmíněném vymizení tzv. gravettských populací, podle bioarcheologa Jaromíra Beneše ovlivnili genom naší současné populace až z jedné třetiny. Jenže i v dobách následujících mířily na území současného Česka různé migrační vlny. V našem genomu je tedy možné najít i vlivy neolitického obyvatelstva střední Evropy, které tvořily z větší části egejské populace, ale to bylo také doplňováno menšími migracemi z oblasti severně od Černého a Kaspického moře (možná pravlast Indoevropanů).

Etnika, která známe jménem

Nejstarší obyvatele českého území, které známe jménem, byli Keltové. A jak si zřejmě každý pamatuje ze základní školy, jméno Bohemia dostalo toto místo podle jména keltského kmene Bójů. Později u nás pobývali i Germáni (hlavně Markomani a Kvádové) a ještě výrazně později se na naše území dostali Slované (po polovině 6. století našeho letopočtu), kteří zde vybudovali Sámovu říši a Velkou Moravu. Genetické výzkumy přitom ukazují, že slovanské kořeny má jen 35 % současné české populace. Hrdost na slovanský původ tedy není minimálně z genetického hlediska na místě.

Dané výzkumy přitom ukazují, že Česko je geneticky mimořádně pestré. Kromě výše zmíněných Slovanů je možné zhruba u 33 % lidí vystopovat germánsko-keltský původ a zhruba 10 % obyvatel má prapředky mezi Vikingy. Najdou se i lidé se židovskými kořeny, nicméně DNA dalších ukazuje do Mezopotámie (Přední Asie) a dokonce i na Sibiř. Co z toho vyplývá? Nic víc než to, že žádní etnicky jednotní Češi neexistují. Existují pouze Češi jako národ, který tvoří jedinci s různými geny.

Zdroje: Český rozhlas Plus, ČT24, iDnes, Novinky, Akademie věd, iDnes