Myslíte si, že nespavost je příznakem stáří? Omyl! V těchto případech může být nebezpečná
Spánek se řadí mezi nejzákladnější lidské potřeby. Již malým dětem rodiče často „vtloukají“ do hlavy, že chodit spát včas je nesmírně důležité. Zdaleka ne vždy je však ovlivnění kvality spánku čistě v lidské moci.
Asi každý důchodce se během svého života setkal se situací, kdy se mu nedařilo usnout, ačkoli se o to snažil sebevíce. Pokud se do takovéto situace dostáváte pouze výjimečně, nebo je její příčinou konzumace kofeinu v pozdních hodinách či neukáznění sousedi, kteří si pod vlivem alkoholu o půlnoci zesílí hudbu na plné obrátky, kvůli čemuž se váš panelák promění v noční klub, ještě to neznamená, že trpíte chronickou insomnií. Pokud však máte se spánkem problém dlouhodobě, i když se usilovně snažíte o to, aby se jeho kvalita zvýšila, s nejvyšší pravděpodobností máte s nespavostí co dočinění. Zároveň platí, že se zdaleka nemusí jednat pouze o příznak stáří, což by si mnozí důchodci mohli myslet, neboť je tento problém u lidí v pokročilém věku velmi častý. Proč je chronická insomnie nebezpečná a na která onemocnění může poukazovat?
Nespavost není radno podceňovat, což u lidí v pokročilém věku platí dvojnásob
Nespavost, o které se v odborných kruzích hovoří jako o insomnii, je Světovou zdravotnickou organizací definována jako stav, kdy konkrétnímu člověku trvá usínání z dlouhodobého hlediska déle než 30 minut, během noci se často budí a je vzhůru celkem déle než 30 minut, nebo když má dlouhodobě méně než 6,5 hodiny spánku denně.
Jedná se o relativně podceňovanou diagnózu, která může být symptomem celé řady onemocnění, ale zároveň dokáže sama o sobě nespočet zdravotních problémů zapříčinit.
Mezi nejčastější příčiny nespavosti patří stres, nevhodné prostředí pro spánek a psychické problémy
Mezi nejčastěji skloňované příčiny nespavosti se bezpochyby řadí nevhodné prostředí pro spánek, stres či psychické problémy. Nemalému množství lidí začnou po ulehnutí vyplouvat na povrch nepříjemné myšlenky, které jim vehementně brání ve vstupu do říše snů. Ačkoli to může být mimořádně frustrující, jedná se většinou o jednu z nejméně závažných příčin nespavosti.
V mnohých případech ji lze řešit i bez silných léků na spaní. Pomoci mohou například:
- Dechová cvičení: Kupříkladu známé krabicové dýchání, které používají v náročných podmínkách i speciální jednotky amerického námořnictva SEAL.
- Zvýšení příjmu hořčíku
- Snížení teploty v místnosti, ve které spíte: V té by mělo být o 3 až 6 stupňů méně než v ostatních obývaných místnostech, jako je kupříkladu pracovna či obývací pokoj.
- Dodržování konzistentního spánkového režimu: To v překladu znamená vstávat a chodit spát každý den přibližně ve stejnou dobu.
- Bylinky: Některé bylinky mohou pomoci navodit spánek. Příkladem je máta peprná, meduňka lékařská, kozlík lékařský, heřmánek, levandule lékařská či chmel otáčivý.
- Pravidelná fyzická aktivita
- Kognitivně behaviorální terapie: Lidem s psychickými problémy může pomoci takzvaná kognitivně behaviorální terapie, kterou vede vystudovaný odborník – zpravidla psycholog.
Mějte na paměti, že dlouhodobá nespavost dokáže být nebezpečná i tehdy, pokud její příčinou není žádná závažná nemoc. Tento problém totiž může zvýšit riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění, diabetu, rakoviny či Alzheimerovy choroby.
V některých případech mohou být příčinou nespavosti i nebezpečné choroby
Za rozvojem nespavosti ovšem zdaleka nemusí stát pouze stres, nevhodné prostředí pro spánek či psychické problémy. V některých případech se může jednat o symptom závažných onemocnění. Zmíněna mohou být například tato:
- Spánková apnoe: Nemoc, která se projevuje přerušováním dýchání uprostřed spánku.
- Narkolepsie
- Nadměrná činnost štítné žlázy
- Onemocnění dýchacího ústrojí
- Nemoci srdečně-cévního systému
