Co do kompostu nepatří a proč: Maso, kosti, citrusy a další časté omyly

Kompostování je velmi starý proces, jenž lidé využívají již dlouhé stovky let. Jedná se o přirozený a nepříliš složitý způsob, jak dávat půdě zpět živiny a spolu s tím snižovat množství odpadních produktů v domácnosti, na zahradě či kdekoliv jinde.

I když jsou ovšem základní principy kompostování poměrně jednoduché a na internetu i v literatuře je na toto téma možné najít nespočet relevantních zdrojů, nemalé množství lidí se při této činnosti stále dopouští celé řady chyb. Často je to způsobené tím, že věří různým mýtům, které se v této oblasti objevují. Těch ve skutečnosti koluje mezi lidmi více, než je zdrávo. Se kterými mýty, jež se týkají kompostování, se můžete setkat nejčastěji?

Maso a (obzvláště) kosti do kompostu nepatří

Někteří zahradníci tvrdí, že maso a kosti by se měly do kompostu přidávat. Důvodů existuje hned několik.

V první řadě platí, že živočišné zbytky přitahují pozornost zvířat, které na zahradě mít v žádném případě nechcete. Řeč je zejména o různých hlodavcích, jakou jsou myši, krysy či potkani. Vůně masa nicméně může nalákat i toulavé psy a kočky nebo hmyz, což rovněž nejsou vítaní návštěvníci. To platí i v případě, že z těchto zvířat nemáte přirozeně obavu, nebo se jich neštítíte. Hrozí totiž, že značnou měrou přispějí k roznášení nebezpečných nemocí. V ten moment ohrožujete nejen sami sebe, ale i rodiny v blízkém okolí.

Dalším důvodem, proč živočišné zbytky není vhodné do kompostu dávat, je jejich špatná rozložitelnost. To se týká zejména kostí, neboť ty se mohou rozkládat klidně i několik let – a to i v případě, že mají pro rozklad ideální podmínky. Přítomnost kostí v kompostu pak znesnadňuje manipulaci s kompostem a rapidně snižuje jeho kvalitu.

Kromě toho, že živočišné zbytky v kompostu přitahují pozornost zvířat, která přenášejí nemoci, mohou i samy o sobě přispět k nakažení lidí nebezpečnými nemocemi. Mohou se v nich totiž vyskytovat bakterie jako salmonela či listerie. To platí zejména o domácích kompostech, v nichž mnohdy nepanují teploty vyšší než 60 stupňů Celsia, které jsou potřebné pro likvidaci výše zmíněných bakterií.

V neposlední řadě by vás od přidávání masa a kostí do kompostu měl odradit i fakt, že z tlejících živočišných zbytků se zpravidla line velmi nepříjemný zápach, který může proniknout velmi daleko. I když je tento problém ze všech jmenovaných asi tím nejméně závažným, stále jej není radno podceňovat.

Kromě živočišných zbytků byste do kompostu neměli dávat ani oleje, citrusové plody či léčené rostliny.

Že prý musí kompost páchnout, pokud se o něj majitel stará správně? Mýtus!

Někteří jedinci tvrdí, že správný kompost by měl vždy páchnout. Prý se jedná o známku, že se o něj majitel stará správně. Toto je ovšem velmi rozšířený mýtus.

Pokud totiž váš kompost výrazně zapáchá, může to znamenat, že nedochází k tlení, ale k zahnívání – a to není žádoucí. Zde se ovšem nabízí velmi snadné řešení. Stačí kompost přeházet a provzdušnit.

Samozřejmě je jasné, že každý kompost lze do jisté míry cítit. Rozhodně by se však nemělo jednat o natolik silný pach, že jej cítí i lidé přes ulici.

Kompost přitahuje na zahradu plevel

Existují lidé, kteří tvrdí, že kompost přitahuje na zahradu plevel. Pravda je ovšem taková, že pokud se o něj staráte správně, nikdy jej k vám sám o sobě na zahradu nepřitáhne.

Zdroje: zijutu.cz, plasticunion.cz, akcniceny.cz