Lidé tyto věci z domu často vyhazují, mají ale hodnotu za desítky i stovky tisíc

Pokud se doma pomalu chystáte na velký jarní úklid, měli byste být v jeho průběhu velmi pozorní. Možná totiž doma máte skryté poklady, jejichž cena se může vyšplhat i na statisíce korun.

Mezi skryté poklady je možné počítat staré knihy a časopisy, mince, rodinné šperky nebo obrazy, ale také mnohé další starožitnosti. Prodat je ostatně možné i staré fotografie. Při úklidu můžete kupříkladu narazit na zdánlivě obyčejnou desetikorunu. Bylo by ale škoda si ji pořádně neprohlédnout. Ačkoli totiž její nominální hodnota činí pouhopouhých 10 Kč, některé takové mince je možné prodat i za statisíce! Zaměřme se tedy na jednotlivé starožitnosti, z nichž některé mohou být opravdu vzácné, a tudíž cenné.

Staré knihy a časopisy

Pokud doma máte spoustu starých knih a časopisů, rozhodně byste je neměli vyhazovat. Nejprve doporučujeme udělat „revizi“. Jistě, asi doma nenadejte knihu, která se svou hodnotou vyrovná Kodexu vyšehradskému, což je naše nejvzácnější kniha. Její cena se odhaduje na miliardu korun! Podíváte-li se ovšem na weby jednotlivých antikvariátů, rychle zjistíte, že některé lze prodat za desetitisíce. Jaké knihy jsou vzácné? Obvykle první vydání, knihy v původní vazbě a vydané v nízkém nákladu. Vyšli-li navíc v nějaké řadě, ideální bude, pokud je kompletní. Vzácné pak mohou být i některá vzácnější či hůře dostupná čísla časopisů.

Mince

Nacházíte-li běžně v šuplících starší mince, vězte, že jedna jediná může představovat poklad. Vzácné přitom mohou být i mince zdánlivě obyčejné. Za nejvzácnější je u nás považován pětihaléř s letopočtem 1924, který existuje pouze v několika desítkách kusů. Předloni se jeden takový vydražil za milion a půl! Jaké existují další vzácné mince? Padesátihaléř z roku 1969, na kterém chybí jinak běžné tečky. Z novějších pak desetikoruna z roku 1993, na níž je označení Kč výrazně menší než na běžné desetikoruně. Její cena přitom může být opravdu vysoká.

„„V oběhovém stavu se cena mince bude pohybovat okolo sta tisíc. Záleží na zachovalosti, můžeme se dostat i výš, podle aktuálního zájmu ze strany sběratelů,“ uvedl Jan Jelínek, expert na numismatiku pro web Penize.cz.

Rodinné šperky

Poklad můžete mít doma i v podobě rodinných šperků. Nechcete-li si tedy ponechat klenoty po babičce, lze je prodat. Nejprve byste ovšem měli zajít za znalcem, který učiní odhad ceny. Musíte ovšem počítat s tím, že takový posudek bude něco stát. Samozřejmě že ceněné a cenné jsou staré šperky ze zlata, což je kov, který je vzácný již tisíce let. Záleží ovšem i na zpracování. Kde šperky případně prodat? Přímo u starožitníka či v aukční síni, ale existují rovněž internetové aukce šperků. Při jejich prodeji byste ovšem měli být obezřetní.

Obrazy

To, že někomu nevědomě na zdi visí obraz za miliony, se stává spíše ve filmech než v reálném světě. Majitel kvalitního uměleckého díla totiž obvykle ví, nebo alespoň tuší, že je cenné. Často se totiž dědí z generace na generaci. Přesto se může stát, že máte na zdi obraz, který by šlo prodat za pěkné peníze v prestižní aukci. Kde si nechat případně obraz ocenit? Můžete si vydat do aukční síně, případně do galerie, ale pochopitelně lze kontaktovat i některé znalce výtvarného umění.

Další skryté poklady

Starožitností doma můžete mít celou řadu. Jak se takové předměty definují? Jedná se většinou o věci, které jsou starší 50 let. Co se mezi ně ještě počítá kromě výše zmíněných předmětů? Z těch běžnějších jde určitě o sošky, slohový a lidový nábytek, doplňky interiéru, sklo, porcelán, keramika, nádobí. příbory, hodinky a hodiny, galanterie, šicí a kuřácké potřeby, medaile či textilie. V některých domácnostech tak může být pokladů opravdu mnoho. Kde zjistit obecně jejich hodnotu? V České republice působí různé asociace starožitníků, jež obvykle poskytují bezplatné konzultace.

Tip na závěr: mezi skryté poklady je možné počítat i staré fotografie, na které se někteří sběratelé přímo zaměřují. Neutržíte za ně sice tisíce korun, ale nějakou hodnotu mít mohou. K jejich prodeji můžete vyzkoušet např. inzertní portály.

Zdroje: TN, Peníze, Finance, Liberecký deník, Česká spořitelna