15. 4. 2025

Kvíz: Jak znáte velikonoční zvyky? Starší to dají, mladší nemají šanci

Velikonoce nejsou jen čtyři volné dny, kdy si můžeme odpočinout od práce. Pro věřící mají obrovský duchovní rozměr a bývají označovány za nejvýznamnější křesťanské svátky. Navíc se opírají o nejrůznější tradice, které ne každý zná. Vyzkoušejte náš kvíz a zjistěte, jak na tom jste.

Zatímco vánoční zvyky a tradice jsou poměrně rozšířené, ty velikonoční bývají mnohdy upozaděny. Mnoho Čechů Velikonoce neslaví vůbec. Cizincům pak často leží v žaludku tradiční pomlázka, která se pravidelně umisťuje v žebříčku těch nejbizarnějších velikonočních tradic.

Mnozí lidé vnímají koledování negativně

Pokud se cizinci poprvé dozvědí o tradičním koledování pomlázkou, bývají mohdy zděšeni a nechápavě kroutí hlavou. Jedná se ale o náš lidový zvyk, který rozhodně není nutné opouštět (i když k němu spousta lidí nepřistupuje). Vše by samozřejmě mělo být prováděno spíše symbolicky, násilí k velikonočním svátkům nepatří.

První doložená zmínka o pomlázce pochází ze středověku. Symbolické vyšlehání čerstvými zelenými větvičkami má právě tuto čerstvost a svěžest přenést na vyšlehanou dívku či ženu.

První prameny, které pomlázku zmiňují, pojednávají o tom, že se jednalo spíše o rodinnou tradici. Muž vyplatil ženu a děti, načež se vše otočilo a vyplacen byl on. Koledu pak máme neodmyslitelně spjatou i s odměnou, která dříve byla výhradně v podobě vajec. Doba ale pokročila a v současnosti si koledníci mohou odnést sladkost nebo třeba malou hračku.

Pletení pomlázky — Nad tradiční pomlázkou se řada cizinců pozastavuje. Foto: Shutterstock

Proč se na Velikonoce barví vejce

Vejce o Velikonocích neplní pouze úlohu odměny pro koledníky nebo velikonoční dekoraci. Mají totiž i svůj symbolický význam. Vejce znamená znovuzrození a nový život. Historie barvení vajíček pak pochází ze starověkého Egypta a Persie, kde se vejce barvila na červeno.

Důvod barvení vajíček byl také praktický. Ve 40denním postním období lidé nesměli jíst maso, mléčné produkty a také vejce. Slepice ale samozřejmě i v tomto čase plně snášely a lidé řešili, co s vejci dělat. Nabízelo se právě jejich uvaření, aby si vejce zachovala delší trvanlivost. Aby je lidé odlišili od čerstvých, obarvili je na červeno. Postupem času se začaly používat i jiné způsoby zdobení.