Tohoto jedu sní průměrný Čech 100 kg za rok. Vůbec netušíme, jak likviduje slinivku a ucpává cévy
Česká kuchyně je pravděpodobně známá pro své typicky smetanové, mastné, slané i sladké pokrmy. Určitá jídla by se pravidelně na jídelním stole objevovat neměla.
Lidé, kteří vaří v duchu tradiční kuchyně nejspíše zapomínají, že je mnoho takových jídel nadměrně nezdravých. Tradiční „svíčková se šesti“, ovocné cukrované knedlíky, nebo uzené špekáčky by na pravidelném jídelníčku být neměly.
Češi ročně spotřebují téměř 800 kilo potravin
Přesnější data ukazují, že se průměrná spotřeba jídla za posledních třicet let výrazně nemění. Statistiky ukazují, že na jednoho obyvatele ročně připadá 788 kg potravin. Rekordu čeští spotřebitelé dosáhli v letech 2012 – 2021, kdy průměrná spotřeba vystoupala až na 825 kg surovin.
Průměrný Čech za jeden rok nakoupí přes 100 kg pšeničných produktů, 80 kg masa, 85 kilo čerstvého ovoce a téměř 90 kilo zeleniny.
Proč mohou být pšeničné produkty zdraví škodlivé
O některých pšeničných produktech je dobře známo, že mají negativní vliv na zdraví. Především by se měli mít na pozoru ti, kteří trpí onemocněním cukrovky 2. typu. V necelozrnných produktech se vyskytuje velké množství sacharidů a naopak nízký podíl vlákniny. Častá konzumace tedy způsobuje náhlé zvýšení hladiny cukru v krvi. Taková situace vede k brzkému pocitu hladu a tendenci k přejídání.
Jelikož se průměrná roční spotřeba potravin tohoto typu pohybuje kolem 100 kg na osobu, měla by být vysvětlena zdravotní rizika, která jsou spojena s častou a nadměrnou konzumací pšeničných produktů.
Slinivka břišní hraje důležitou roli v produkci hormonu inzulín, který reguluje hladinu cukru v krvi. Hladiny příjmu bílkovin, tuků a sacharidů ovlivňuje přijatá strava. Bílkoviny a sacharidy se přeměňují na glukózu, na jejíž množství v krvi reaguje slinivka, která se snaží udržet hladiny inzulínu a glukózy v rovnováze. Produkovaný inzulín umožňuje glukóze proniknout do buněk, kde se mění na energii.
Nadměrná konzumace sacharidů může poškodit funkci slinivky břišní
Jestliže je lidský organismus zdravotně v pořádku, přijatá strava se rozloží na glukózu. Jakmile glukóza vstoupí do krve, slinivka dostává pokyn k produkci inzulínu. Tento hormon pomáhá glukóze vstoupit do buněk, aby se uložila jako energie pro tělo. V momentě, kdy v krvi klesá množství zbylé glukózy, slinivka břišní současně snižuje produkci hormonu.
Problém nastává, jakmile tělo přijímá velké množství sacharidů s vysokým glykemickým indexem a zároveň strava obsahuje nízký podíl vlákniny a bílkovin. Při této kombinaci přestávají buňky, primárně svalové, tukové a jaterní, dostatečně reagovat na inzulín a glukóza se v krvi hromadí.
V takovém případě na situaci reaguje slinivka pomocí zvýšené produkce hormonu. Tato dávka inzulínu dokáže zajistit, aby glukóza do buněk dočasně vstoupila, nicméně pokud jsou buňky vysoké hladině inzulínu vystaveny dlouhodobě, vytváří si rezistenci a přestanou být na inzulín citlivé. Poté se stane, že se v krvi dlouhodobě hromadí cukr a vzniká zdravotní problém zvaný inzulinová rezistence.
Dalším zdravotním rizikem spojeným se špatnou bilancí mezi hladinou glukózy v krvi a inzulínem je cukrovka. Oproti inzulinové rezistenci je v případě onemocnění diabetu typu 2 problém v tom, že slinivka břišní ztrácí svou schopnost produkce inzulínu a v krvi se opět hromadí nadměrné množství glukózy, což vede k rozvoji cukrovky.
Mezi příznaky špatné rovnováhy cukru a inzulínu v těle patří náhlé zvýšení hmotnosti, častější únava a problémy s koncentrací a spánkem.
