Konec zimy v Česku: Kdy se můžeme těšit na jarní teploty?
Zima se před několika dny přehoupla do své druhé poloviny, takže už můžeme pomalu očekávat její závěr. Otázkou ovšem zůstává, kdy se můžeme dočkat jarních teplot. Predikce meteorologů jsou sice zjevné, dlouhodobé předpovědi se nicméně mohou mýlit.
V posledních dnech sice nadále teploty přes den v nižších nadmořských výškách atakovaly „pouze“ 5 °C, mohli jsme si ovšem užít slunečné počasí, neboť na mnoha místech České republiky bylo jasno či polojasno. V průběhu tohoto týdne by se ovšem mělo ochlazovat. Meteorologové tak na počátku týdne příštího očekávají nejnižší noční teploty -6 až -11 °C, přičemž někde by dokonce mohly klesnout až k -15 °C. Nejvyšší denní teploty by potom neměly přesáhnout nulu a pohybovat se tak zřejmě budou v záporných hodnotách. Jara se tedy jen tak nedočkáme. Ovšem proč taky, když astronomická zima teprve nedávno vstoupila do své druhé poloviny.
Vývoj počasí na konci zimy a počátku jara
První polovina února je nadprůměrné teplá, což ostatně meteorologové predikovali. Letošní únor se tak podobá tomu loňskému, kdy rovněž panovaly netypicky vysoké teploty, minimálně pro druhý měsíc roku. Jak už jsme zmínili výše, s koncem tohoto a začátkem příštího týdne by se mělo začít ochlazovat, nicméně i tak bude druhá polovina zimy spíše teplejší, alespoň co se dlouhodobého průměru týče. Počasí navíc zřejmě neudělá radost ani lyžařům, protože sněhu se letos rovněž v přílišném množství už asi nedočkáme, což na druhou stranu nebude žádná významná změna.
Sněhové nadílky se ostatně podle dlouhodobých předpovědí nedočkáme ani v březnu. V tomto měsíci tedy bude trend posledních let pokračovat. Zima trvá z astronomického hlediska až do jarní rovnodennosti, která nastane 20. března. Podle dlouhodobých modelů, které využívají data z Climate Forecast System (CFS) či European Centre for Medium-Range Weather Forecasts (ECMWF), se navíc ukazuje, že jarní teploty se pravděpodobně objeví dříve, než na co jsme byli v minulosti zvyklí. To koneckonců odráží celkové globální změny klimatu spojené se skleníkovým efektem a dalšími jevy.
Upozorňujeme: budeme-li věřit modelům vztahujícím se ke vzdálenější budoucnosti, jaro 2025 bude rovněž teplejší, než je dlouhodobý normál. Dle meteorologů taková předpověď platí i pro střední Evropu, tedy i pro Českou republiku. To je pro většinu Čechů asi dobrou zprávou, byť může být vše poněkud jinak.
Věřit, nebo nevěřit meteorologům?
Meteorologie je věda, která se zabývá atmosférou, tzn. sférou, která nás obklopuje. Kromě jiného se tedy věnuje aktuálním dějům v plynném obalu Země. V tomto ohledu je ovšem nutné upozornit, že předpovědi počasí rozhodně nejsou exaktní, neboť roli hraje mnoho (i nepředvídatelných) faktorů. Především dlouhodobé predikce nám sice mohou dát představu o charakteru počasí v nejbližších týdnech nebo měsících, nicméně rozhodně nemohou být 100% přesné. Ač totiž bývají v naprosté většině případů úspěšné předpovědi na příští tři týdny, ani ty se nemusí vždy vyplnit.
„Může se stát, že čekáme frontu a ona se někde zastaví, dál se nepohne a jsme bez deště, i když jsme říkali, že bude celý den pršet,“ cituje web iRozhlas.cz meteorologa Jaroslava Tučka z Českého hydrometeorologického ústavu.
Sám Tuček přiznává, že předpovědí na měsíc a delší dobu nedávají moc smysl, nicméně jsou žádané. Takové predikce se každopádně mohou mýlit. Proto platí, že člověk, který se chce vysmívat odborníkům či zpochybňovat kompetenci meteorologů, by se měl nejprve dovzdělat. Pokud má někdo takový pocit, že je sám neomylný, měl by začít sázet na sport. Ale ani zde ze „záhadných“ důvodů nepřibývá milionářů závratným tempem. I očekávaný favorit totiž může prohrát při souhře okolností s outsiderem a tým favorizovaný experty na začátku sezóny na titul, může skončit v tabulce hluboko dole.
Zdroje: ČHMÚ, TN, Meteocentrum, iRozhlas
