Jak správně mulčovat: Udržte vlhkou půdu i během suchého léta
Letní měsíce přinášejí nejen slunce a radost z pobytu venku, ale také tvrdou zkoušku pro každého zahrádkáře. Vysoké teploty, žhnoucí slunce a nepravidelné srážky dávají zabrat půdě i rostlinám. První, co většina lidí udělá při pohledu na uvadající květiny a zeleninu, je popadnutí konve nebo zapnutí hadice. A právě tady přichází nejčastější chyba. Místo častého zalévání se totiž vyplatí spíše správná péče o půdu. Pokud nechcete, aby vaše záhony v létě trpěly, je načase změnit strategii.
Voda je v létě vzácnou komoditou, se kterou není radno plýtvat. Zejména, pokud bydlíte v oblasti s nedostatkem spodní vody, uprostřed léta máte prázdnou studnu a srážky jsou v nedohlednu. Nabízí se tak otázka, jak co nejdéle udržet vodu v půdě, aby rostliny mezi obdobími bez srážek tolik nestrádaly. Řešení je velmi jednoduché a bude vám k tomu stačit klidně “odpad” ze zahrady. Mulčováním udržíte půdu nejen vlhkou, ale také vyživenou, bez plevelů a v lepší kondici.
Ideální prostředek k méně časté zálivce
Zahradní mulč není jen estetický doplněk, který zakryje holou půdu mezi rostlinami. Jde o jednu z nejúčinnějších a nejpřirozenějších metod, jak chránit půdu i rostliny před extrémními podmínkami. Mulč je jakousi izolační vrstvou, která zpomaluje odpařování vody z povrchu půdy. Tu navíc chrání před přímým žárem a povětrnostními podmínkami. Nevzniká tak nevzhledná krusta, přes kterou se navíc kapky deště i živiny špatně dostávají ke kořenům rostlin.
Díky řádnému mulčování zabráníte i nadměrnému růstu plevelů a zelenina, ovoce nebo květiny tak nebudou muset soupeřit s plevelem o vláhu. Mimo to se v záhonech přírodní mulč i postupně rozkládá. Obohacuje tak postupně půdu o živiny a podporuje aktivitu půdních organismů, jako jsou žížaly nebo bakterie, které se starají o rozklad organického materiálu a vznik humusu. Půdní organismy navíc udržují půdu hezky kyprou, díky čemuž je propustná a provzdušněná.
I mulčování má svá pravidla
Ke správnému mulčování nestačí jen v hobby marketu koupit pytel náhodné mulčovací kůry a nasypat ji mezi rostliny. Každý druh rostlin totiž potřebuje i specifický typ mulče. Využít se dá hned několik různých materiálů. Nejčastěji se používá již zmíněná kůra. Ta se hodí především k okrasným rostlinám nebo k druhům, které milují kyselé prostředí. Kůrou z jehličnanů se vyplatí zamulčovat například borůvky, vřesy nebo rododendrony. Dá se ale použít do celých okrasných záhonů, ve kterých má i estetickou hodnotu.
Naopak pro užitkové rostliny jako je zelenina, nebo většina ovocných keřů a stromů, se kůra z jehličnanů nehodí. V užitkové zahradě tak jako mulč používáme třeba posekanou trávu, slámu, seno, dřevní štěpku z ovocných stromů nebo spadané listí (ne z ořešáku) nebo kompost. Pozor na velkou vrstvu čerstvé trávy, má tendence na záhonu zahnívat.
Zvolený mulč se pak mezi rostliny v záhonech vrství do výšky pěti až deseti centimetrů. Je důležité tento rozptyl dodržet. Menší vrstva často nestačí a ta větší může naopak způsobovat zahnívání materiálu a šíření chorob či škůdců. Materiál netlačíme až ke stonkům rostlin, nechejte kolem nich alespoň pár centimetrů prostor. Před aplikací je dobré půdu jemně nakypřit a vydatně zalít, aby měla dostatečné zásoby vláhy. Pak už mulč pracuje za vás a udržuje půdu vlhkou, brání růstu plevele a vytváří ideální mikroklima pro vaše rostliny.
Vrstva mulče neznačí konec zalévání
Mulčování záhonů je velmi efektivní a pravdou je, že rostliny je pak nutné zalévat méně často. Některé dokonce vůbec (například vzrostlé jahodové záhony), a to může mnoho zahradníků zmást. V opravdu horkých letních dnech zaléváme záhony jednou za tři až čtyři dny, ideálně brzy ráno. Zálivku aplikujte přímo ke stonku rostlin, není nutné zalévat přímo mulč. Rozmezí mezi jednotlivými zálivkami závisí na aktuálním počasí i potřebách dané rostliny.
Zdroje: gardenersworld.com, Ceskestavby.cz
