Co musíte udělat na zahradě už teď v lednu. Tohle do jara nepočká
Leden je měsícem, který pro zahrádkáře zdánlivě představuje období „zimního spánku“. Jenže i na počátku roku je nutné o zahradu pečovat, abyste ji připravili na první teplé měsíce.
Nejchladnějším lednovým dnem v posledních 70 letech byl u nás 12. leden 1987, a to s průměrnou denní teplotou -23,1 °C. Naopak nejteplejším byl 7. leden 1994 s průměrnou denní teplotou 10,8 °C. V současné době se teploty vlivem globálního oteplování blíží spíše rekordní kladné teplotě, která bude zřejmě také brzy překonána. Tomu se samozřejmě musí přizpůsobit i zahrádkáři. Co je tedy nutné učinit už v prvním měsíci roku, neboť to nepochybně do jara nepočká?
Zaměřte se na stromy a keře
Jistě, především v nižších nadmořských výškách už dnes nejsou přívaly sněhu úplně běžnou záležitostí. Pokud však přesto nasněží a na stromech a keřích se objeví větší sněhová pokrývka, sníh opatrně setřepejte či zameťte smetáčkem, aby se nezlomily větve. To samozřejmě platí i pro únor, případně pro březen. Pokud bydlíte ve vyšších polohách a sníh bývá u vás běžnější, doporučováno je jednotlivé větvičky opatrně svázat dohromady, protože pak se na nich nebude moci sníh usazovat.
Během ledna také nastává vhodné období pro prořez bobulovin, mezi které patří maliník, rybíz nebo angrešt. Tyto dřeviny totiž začínají rašit brzy, tudíž vyžadují i dřívější péči. V lednu je možné rovněž provést řez u starších stromů a vysokokmenů (ovocné stromky se zapěstovanou korunou ve výšce 160 cm a více), což ovšem neplatí pro druhy, které jsou náchylné na mráz (jádroviny, peckoviny, skořápkoviny). Proč učinit zimní prořez? Zbavíte se suchých či poškozených větviček, navíc má zmlazující účinky a podporuje růst.
Upozorňujeme: jádroviny jako jabloně a hrušně je vhodné prořezávat v březnu či dubnu, kdy skončí déle trvající mrazy. Prořez peckovin (třešní či višní) či skořápkovin je vhodné nechat až na léto.
Učiňte první výsev roku
Už ve druhé polovině ledna či na přelomu ledna a února je možné učinit první výsev roku. V sadbovačích si je možné předpěstovat různé druhy zeleniny, mezi které patří rajčata, papriky nebo hlávkový salát. Zaměřit se ovšem můžete rovněž na celer, květák, brokolici či kedlubny. Proč je vysít už nyní? Protože mají dlouhou vegetační dobu. To platí i pro pelargonie neboli muškáty. Rovněž těmto okrasným rostlinám totiž trvá delší dobu, než vyrostou od semene po květ.
Věnujte se úklidu a zalévání
Pokud nepanují příliš nízké teploty, můžete se už pomalu vrhnout na úklid zahrady před příchodem jara, pokud jste tak tedy důkladně neučinili již na podzim. I v lednu je ovšem možné leccos vyšperkovat (záhony, skleníky, pařeniště nebo cestičky). Navíc byste neměli zapomínat, že nekryje-li trávník, keře či stromy sněhová pokrývka, měli byste myslet rovněž na zalévání. Samozřejmě že v lednu bývá půda v průběhu nočních hodin obvykle zamrzlá, takže je ideální dopolední zalévání. Pak se bude moci voda vsáknout až ke kořenům rostlin.
Zahajte přípravy na jaro
Zima panuje teprve měsíc, takže se může zdát, že je jaro ještě dosti vzdálené. Opak je však pravdou. Leden je u konce, únor je nejkratší měsíc v roce a pak už následuje březen. Proto buďte připraveni!
- Nakupte osivo, cibulky či hlízy. Na jaře tak budete mít vše potřebné k setí a sázení.
- Zkontrolujte náčiní a techniku. V případě potřeby opravujte, čistěte, dokupujte.
- Vše si důkladně naplánujte. Štěstí přeje připraveným. Rozplánujte si už nyní celý rok.
Tip na závěr: v lednu je pochopitelně vhodné starat se na zahradě o ptáčky. Připravte jim tedy krmítko či dokonce budku, kam jim pravidelně sypte dobroty. K dispozici navíc máte i nosiče na lojové koule, do nichž je možné umístit několik těchto laskomin najednou.
Zdroje: Alza, iDnes, Dům a zahrada, Stromolezení, České stavby, Česká společnost ornitologická
