Česká historie je lež? To, co nám říkali ve škole, vyvrací nový archeologický objev
Vzpomínáte na hodiny dějepisu a snahu zapamatovat si veškerá fakta a letopočty? Představte si, že některé věci už neplatí! Lépe řečeno – to, co se stalo, je neměnné, ale pohled na minulost se vyvíjí. Některé archeologické objevy a nové interpretace událostí mění náhled na historii.
Přemyslovci možná nejsou Češi
Přemyslovci byli první českou knížecí a královskou dynastií, rovněž šlo o jedinou původem českou panovnickou dynastii. Některé nové teorie ale právě tento tradiční výklad jejich původu zpochybňuje.
Někteří historici naznačují, že mohou mít kořeny v jiných evropských rodech. To by mohlo mít vliv na chápání české státnosti. My toho totiž obecně o prvních přemyslovských knížatech víme poměrně málo, tudíž je zde prostor pro vznik řady dalších teorií. Proběhlo již mnoho výzkumů, které měly za cíl prokázat dosud neprobádanou spojitost s jinými rody.
Přemyslovci podle některých poznatků mohou pocházet z rodu velkomoravských Mojmírovců, také mohou být potomky franského kupce Sáma nebo mít společné předky s rodinami z německého Oldenburgu.
Avšak následně obvykle dochází k vyvrácení nových poznatků nebo minimálně jejich zpochybňování prostřednictvím jiných důkazů.
Jan Hus byl radikální, nebo taky konzervativní
Pár otázek panuje například i kolem věhlasného Jana Husa. Ten je prezentován jako římskokatolický kněz, reformátor, kazatel a kritik církve. Zdůrazňována je také jeho mučednická smrt. Některé nové studie ukazují, že Hus nemusel být zas až tak radikálním reformátorem. Nové souvislosti napovídají, že možná nebyl tolik extrémní. Snažil se o reformu církve, nikoliv o její zničení.
Upálení Jana Husa je také známé jako náboženská událost, ale v pozadí hrály roli i politické faktory. Například byl nástrojem sporu mezi českými a německými univerzitními mistry. Učebnice rovněž vysvětlují jeho upálení jako nevyhnutelné, protože odmítal odvolat svoje učení. Ovšem kdyby se mu dostalo větší politické podpory, nemusel ho čekat tak radikální závěr.
Objevy v Kateřinské jeskyni
Kateřinská jeskyně se nachází v Moravském krasu a byla považována za geologický útvar, kde lidská činnost nehrála roli. Ovšem nedávné objevy odhalily uhlíkové čáry a kresebné stopy z dob pravěku. To by znamenalo, že jeskyně sloužila k pravěkým rituálním účelům. Lidé toto místo nejspíš považovali za svatyni. Teorie mění pohled na kulturní a duchovní život lidí v dané oblasti. Některé nalezené kresby jsou staré 6500 let, což z nich dělá nejstarší kresby na území České republiky.
Kdy se lidé začali oblékat?
Ještě zůstaneme v pravěku. Není jasné, kdy lidé začali nosit oblečení. Je pravděpodobné, že lidé měli potřebu se oblékat již v pravěku. V té době mohlo jít zejména o kožešiny, které si nejspíš omotávali kolem těla bez dalších krejčovských zásahů. Ovšem organické materiály včetně kožešin nebo kůže se obvykle dochovají maximálně sto tisíc let, tím pádem důkazů o odívání v dávných dobách je pramálo.
Avšak v roce 2023 byly představeny výsledky výzkumu německých archeologů, kteří odhalili stopy po řezu na tlapě jeskynního medvěda. Právě ty naznačily, že naši předkové stahovali šelmy z kůže kvůli potřebě oblečení již před 300 tisíci lety, což je o desítky tisíc let dříve, než se dosud předpokládalo.
Existuje pravda o historii?
Je nutné si uvědomit, že nikdy nebude možné přesně zrekonstruovat konkrétní historické události. Vždy totiž bude něco chybět. V podstatě žádná konečná a pravdivá interpretace historie neexistuje. Ačkoliv poctivá historická práce je záslužná činnost, paralelně vedle ní budou stále vznikat například filmové snímky, které často minulost ztvární přes filtr tvůrců. Důkazem je třeba to, že se do podobných zpracování dostanou zejména dramatické a vypjaté situace, které mohou zkreslit pohled na postavy nebo celé dění.
Kvalita a způsob výuky dějepisu na základních a středních školách je aktuálně velkým tématem. Dle historika Václava Kašky je důležité, aby se žáci a studenti učili historické gramotnosti a uvědomili si, že historické události měly své příčiny a následky. Zároveň by měli znát základní milníky jako například rok 1918 a vědět, co se u nás změnilo a co přetrvalo.
Zdroje: medium.seznam.cz, denik.cz, wikipedia.org, ceskatelevize.cz, universitas.cz, stoplusjednicka.cz, dspace.cuni.cz, ochranaprirody.cz
