Bazénům v Řecku, jak je známe, odzvonilo. Jaká změna vás na dovolené čeká?
Na dovolené u moře mají mnozí turisté možnost vybrat si mezi slanou mořskou vodou a sladkou vodou v hotelovém bazénu. Platí to i v Řecku. Ovšem letos v létě už danou volbu mít turisté pravděpodobně nebudou.
Řecko zažilo po odeznění pandemie covidu-19 obrovský příval turistů, což se sice může zdát jako dobrá zpráva, mnozí místní ovšem tak nadšení nejsou. Země se navíc v posledních dvou letech potýká s akutními suchy, které jsou důsledkem globálních změn klimatu. Letní sezóna s obrovským návalem turistů tak vytváří další tlak na vodní zdroje, které jsou ohroženy především na ostrovech vyhledávaných jako oblíbené turistické zdroje. Řecký parlament proto projednává zákon, jehož důsledky se mohou týkat již zmíněných bazénů v místních hotelech.
Slaná voda v hotelových bazénech
Velká sucha v Řecku v posledních dvou letech vedla i k nárůstu množství lesních požárů. V loňském roce, který byl podle služby Copernicus celosvětově nejteplejším v historii měření, vypukly v této jihoevropské zemi stovky požárů. Kromě toho mají vysoké teploty vliv i na množství sladké vody, jež je pro místní k dispozici. Hotelové bazény by se tak letos mohly naplnit mořskou vodou. Politici se novým zákonem snaží bojovat s nastalou situací. V zemi by mohlo dojít k instalaci potrubí spojujících bazény u pobřežních hotelů s mořem.
„Tento návrh zákona upravuje rámec pro odebírání mořské vody a její čerpání pro bazény. Důraz je pochopitelně kladen na zachování vodních zdrojů,“ citovala agentura AP náměstkyni řeckého ministra cestovního ruchu Elenu Raptiovou.
Objevují se ovšem i kritici, kteří mají obavy z environmentálního dopadu takového kroku na pobřežní regiony. Otázkou také zůstává, jak budou na připravovanou změnu reagovat samotná turisté. Mnohým z nich ovšem slaná voda v bazénu nijak nevadí. Podle řady názorů je takové řešení lepší než bazény s chlórem, přičemž slaná voda může také usnadňovat plavání a relaxaci. Řečtí hoteliéři se tedy odlivu turistů s největší pravděpodobností obávat nemusejí. Na druhou stranu nadále trvající příval turistů není pro mnohé Řeky dobrou zprávou.
Dopady nadměrné turistiky
Řecko je oblíbenou turistickou destinací dlouhodobě. V roce 2024 na místní pevninu a ostrovy, kterých k zemi patří více než tři tisíce, vyrazilo 33 milionů turistů, kteří vygenerovali příjmy ve výši 28,5 miliard eur. To zní jako pohádka. Jak nás ovšem poučují samy příběhy pro děti, není všechno zlato, co se třpytí. Hněv nad nadměrným turismem dokonce vyvolal protesty na souostroví Kyklady, které se nacházejí v Egejském moři. Ukazuje se tím stinná stránka komerční turistiky.
„Lidé v Řecku jsou stále více znepokojeni tím, že se Kykladské ostrovy velmi rychle mění a za pár let bude to, co je na nich unikátní, ztraceno,“ uvedl ekonom Dimitris Vayanos pro web Indenpendent.
Musíme ostatně doplnit, že Řecko není jedné, komu nadměrný turismus začíná vadit. Také obyvatelé dalších oblíbených evropských destinací tvrdí, že návštěvníci ze zahraničí škodí místnímu životnímu prostředí a ekonomikám. Krátkodobé pronájmy z webů pro ubytování v domácnostech, mezi které patří např. Airbnb, zvyšují náklady na bydlení pro místní. Četné protesty proti této skutečnosti se objevily např. ve Španělsku, nicméně stejně nespokojeni jsou i Římané. Podle Enzo Froschiho, představitele středolevé Demokratické strany, se Airbnb fakticky zmocnila historického centra města, zcela jej zdeformovala a proměnila ve velký turistický park.
Mohlo by vás zajímat: v Římě se dokonce objevili aktivisté, kteří si říkají „Robin Hood“ a sabotují Airbnb. Používají např. lepidlo k sabotáži schránek s klíči pro uživatele této platformy, a to v historické římské čtvrti Trastevere, která zaznamenala nárůst počtu bytů pronajímaných turistům.
Zdroje: Sky News, Independent, iDnes, Novinky, Daily Mail
