Jsem lékařka a toto zlo bych nikdy nepředepsala lidem nad 60. Kolegové to dělají, protože je to nejjednodušší

Asi každý ví, že drtivá většina léků má vedlejší účinky. Ty mohou být v některých případech pozitivní, velmi často však bohužel disponují spíše záporným charakterem. 

Proto se může stát, že neuváženým užíváním některých léčivých látek můžete ve vašem těle napáchat více škod než užitku. To samé platí rovněž o potravinových doplňcích, s nimiž se v poslední době doslova roztrhl pytel, a které mnohdy lidem doporučují či přímo předepisují i samotní lékaři. Na které doplňky stravy a léčiva byste si měli dát pozor?

Antibiotika dokáží dělat divy, ovšem bohužel mají celou řadu nepříznivých efektů na lidská těla

„Jako praktická lékařka pracuji již dlouhou řadu let a upřímně mě mrzí, jak někteří kolegové zacházejí s antibiotiky – mám tím na mysli, že je předepisují i v případech, kdy to dle mého názoru není vůbec potřeba. Lidé si pak zbytečně ničí těla, neboť antibiotika nejsou zrovna dvakrát šetrným lékem – velké škody dokáží napáchat například ve střevech, kde narušují rovnováhu střevní mikroflóry, což může být velký problém zejména pro lidi s oslabenou imunitou a seniory nad 60 let věku,“ podělila se o svůj názor lékařka, která má ve zdravotnictví více než dvacetileté zkušenosti. Kvůli povaze této problematiky si přála zůstat v anonymitě.

Poukazuje tím na fakt, že antibiotika bývají někdy předepisována i v případech, kdy pacienti bojují s virovou infekcí. Přitom tento druh léčiv se s viry zpravidla vypořádat nedokáže, neboť usmrcuje takřka výhradně jen bakterie. Zároveň platí, že antibiotika nedokáží rozlišit mezi „přátelskými“ a „nepřátelskými“ bakteriemi.

Pokud je tedy lidé berou proti virovým onemocněním, v těle nedělají nic jiného, než že ničí střevní mikroflóru. Ta je velice důležitá – její poškození může vést k rozvinutí trávících obtíží a dokonce i oslabení imunitního systému. V neposlední řadě může nadměrné užívání antibiotik poškodit ledviny.

Antibiotická rezistence je problém, který se může rozrůst do obřích rozměrů

Zapomínat by se pak v žádném případě nemělo ani na problém zvaný antibiotická rezistence. Jde o to, že zatímco některé bakterie po „útoku“ antibiotik zemřou, jiné mohou přežít – a ty se pak stávají odolnějšími. V budoucnu se pak může stát, že se kmeny těchto bakterií rozmnoží a začnou způsobovat nemoci, na něž nebudou některé typy antibiotik vůbec zabírat.

Lékaři předepisují antibiotika v mnohých případech zcela zbytečně, vyplývá ze studie

O tom, že nemalé množství lékařů předepisuje tento typ léků naprosto zbytečně, vypovídají i výsledky studie zaměřené na šetření znalostí, postojů a chování zdravotnických pracovníků ohledně antibiotik, kterou provedli odborní pracovníci z Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí.

Z této studie vyplývá, že zejména praktičtí lékaři jsou si vědomi, že jejich role je pro správné užívání léků naprosto zásadní. I přesto však antibiotika předepisují, i když si nejsou jistí, že je to takzvaně „na pořadu dne“. Konkrétně 43 % lékařů v rámci této studie přiznává, že předepisují antibiotika, ačkoliv nejsou o jejich potřebnosti zcela přesvědčeni. Nejčastěji uváděným důvodem, proč se tak děje, je obava z možných komplikací či zhoršení pacientova stavu.

Pozor byste si měli dávat i na tyto léčiva a potravinové doplňky

Antibiotika nejsou ani zdaleka jediným léčivem, které dokáže v lidském těle škodit. Nebezpečné mohou být kupříkladu i některé léky na tlumení bolesti (například aspirin, paracetamol či ibuprofen). Ty mohou mít při nadměrném užívání neblahý vliv na ledviny či játra.

Z potravinových doplňků byste si pak měli dát pozor například na nepřiměřené užívání vitamínu D. Ten může být v optimálních dávkách prospěšný, ale jak se říká, všeho moc škodí. Vitamín D může mít konkrétně nepříznivý vliv na ledviny a žaludek.