Jaké kapesné by mělo mít dítě, když je mu 5, 10, 15 a 17 let. Specialisté doporučili tyto částky
Kapesné je pro děti první opravdový kontakt se světem peněz. Učí se, že mince a bankovky nejsou samozřejmost, ale něco, co má hodnotu. Jenže kolik je „tak akorát“? A kdy vlastně začít? Odborníci se shodují, že výše kapesného by měla růst nejen s věkem, ale i s tím, jak dítě zvládá odpovědnost.
První kapesné: spíš hra než ekonomika
Už kolem pěti let mohou děti dostávat symbolické kapesné. Nejde o žádné částky, spíš o princip. Klidně dvacet, třicet, maximálně padesát korun týdně. Smyslem není, aby dítě hospodařilo, ale aby si začalo uvědomovat, že peníze se utrácí i šetří.
Psycholožka citovaná na Heroine.cz to shrnuje jednoduše: „Dítě by mělo zažít, že když peníze utratí, zbyde nula. A že když chvíli počká, může si dovolit něco většího.“ Právě tohle pochopení je základ budoucího finančního chování.
Rodiče by proto neměli dítěti kapesné hned „doplňovat“, když všechno utratí. I zklamání je součástí učení.
Desetiletí: první rozpočet, první rozhodnutí
Kolem desátého roku už dítě ví, že zmrzlina nestojí stejně jako komiks a že tři dny po sobě jít do školního bufetu něco stojí. Tady už dává smysl přejít na měsíční kapesné – zhruba 150 až 300 korun.
Podle průzkumu, který zveřejnily Novinky.cz, většina rodičů dává dětem do 600 korun měsíčně, ale právě kolem té spodní hranice se pohybují mladší školáci.
Dítě si z kapesného může koupit něco v obchodě, drobnost pro kamaráda nebo přispět na dárek. Ale základní věci – svačiny, školní pomůcky – zůstávají na rodičích.
Hlavní pravidlo? Pravidelnost. Kapesné má přicházet v jasný den, ať už jednou týdně, nebo jednou měsíčně. Dítě se tak učí plánovat.
Patnáctiletí: první velká svoboda, ale i odpovědnost
V patnácti letech se svět rozšiřuje – výlety s kamarády, kino, drobnosti do školy, první brigády.
Tady už by se mělo kapesné pohybovat někde mezi 500 a 800 korunami měsíčně, někdy i víc, pokud z něj dítě platí dopravu nebo školní akce.
Odborníci doporučují začít s finančními cíli. Dospívající si může stanovit, že chce ušetřit na nový telefon nebo oblečení, a rozpočítat si to. Rodiče by neměli „kontrolovat“ každou utracenou korunu, spíš nabídnout vedení: jak plánovat, jak spořit, jak se rozhodovat.
Dítě by mělo mít prostor udělat i chybu. To, že utratí vše hned první týden, je zkušenost, kterou žádná teorie nenahradí.
U sedmnáctiletých už kapesné funguje skoro jako rozpočet dospělého člověka.
Doporučená výše? 800 až 1200 korun měsíčně, podle toho, jaké má dítě výdaje. Pokud si přivydělává, klidně i víc – důležité je, aby s penězi umělo nakládat.
Tady už je na místě vést ho k rozdělení peněz: část na běžné výdaje, část na spoření, část na radosti. Mnoho rodičů v tomto věku dětem zakládá účet a učí je používat platební kartu.
Je to ideální příležitost mluvit o tom, jak fungují banky, úroky nebo i online platby – to, co je ve škole často opomíjené.
Kapesné není odměna
A na závěr jedna zásadní poznámka: kapesné by nemělo být odměnou za známky nebo uklizený pokoj. To jsou běžné povinnosti, ne pracovní úkoly.
Smyslem kapesného je naučit dítě, že peníze jsou prostředek k rozhodování – že se za ně něco získá, ale že jich nikdy není nekonečno.
Ať už dáváte dvacetikorunu týdně, nebo tisícovku měsíčně, nejdůležitější je, aby dítě pochopilo, že s penězi se zachází s rozmyslem. To je lekce, kterou mu žádná škola nenahradí.
Zdroj: novinky.cz, heroine.cz
