Bankovní revoluce v Česku. Které změny vám přinesou zisk a které ztrátu?
Český bankovní sektor prochází v roce 2025 zásadními transformacemi, které se dotknou širokého spektra klientů. Tyto změny zahrnují úpravy úrokových sazeb, zavádění inovativních digitálních služeb a reakce na nové legislativní požadavky.
Česká národní banka (ČNB) v říjnu 2024 rozhodla o zvýšení povinných minimálních rezerv pro banky z 2 % na 4 %, s platností od 2. ledna 2025. Tento krok má za cíl snížit náklady na provádění měnové politiky při zachování její efektivity. Generální ředitel MONETA Money Bank, Tomáš Spurný, uvedl, že toto zvýšení pravděpodobně povede ke snížení úrokových sazeb na vklady o 10–15 bazických bodů. Dále odhadl, že čistý úrokový výnos MONETA Money Bank se v roce 2025 sníží o 200–300 milionů korun v důsledku této změny.
Banky na tuto situaci reagují úpravou svých produktů. Například Banka CREDITAS od 11. února 2025 zvýšila úrokovou sazbu u nově zakládaných ročních termínovaných vkladů na 3,3 % p.a., zatímco u ostatních vkladových produktů došlo ke snížení sazeb. Tento krok reflektuje snížení sazeb Českou národní bankou i Evropskou centrální bankou v předchozích dnech.
Nové produkty a služby
Banky v České republice intenzivně pracují na digitalizaci a zavádění nových služeb pro své klienty. Komerční banka plánuje v první polovině roku 2025 dokončit digitální transformaci své aplikace KB+, která již na konci roku 2024 dosáhla jednoho milionu uživatelů. Současně pracuje na verzi KB+ pro firemní klienty, jejíž spuštění je plánováno na druhou polovinu roku. Banka také rozvíjí nový model pobočkové sítě, který se více specializuje na kvalifikovaná řešení potřeb klientů, a rozšiřuje koncept „KB na dálku“, umožňující kontakt s bankéřem prostřednictvím videohovoru.
Raiffeisenbank se zaměřuje na rozšiřování digitálních služeb v mobilním bankovnictví. Plánuje zjednodušit správu různých druhů pojištění, umožnit online založení a správu účtů pro děti od osmi let a vylepšit funkce své virtuální asistentky RAIU, která by nově měla komunikovat prostřednictvím hlasu a zprostředkovávat aktivní operace. Banka také plánuje vylepšení v oblasti spoření, například zavedení pravidelných plateb do spořicích cílů a rozšíření funkcionalit týkajících se přehledů nad finanční historií na účtu.
Legislativní změny a dohled ČNB
Rok 2025 přináší také významné legislativní změny ovlivňující bankovní sektor. Nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který implementuje směrnici NIS2, vstoupí v platnost v polovině roku 2025. Tento zákon rozšiřuje počet regulovaných subjektů, zavádí přísnější požadavky na zajištění bezpečnosti a posiluje mezinárodní spolupráci a sdílení informací o kybernetických hrozbách. Cílem je zvýšit odolnost finančních institucí vůči kybernetickým útokům a zajistit lepší ochranu klientských dat.
Další významnou legislativní změnou je nařízení DORA (Digital Operational Resilience Act), které začne platit od 17. ledna 2025. DORA zavádí jednotný právní rámec zaměřený na zvýšení digitální odolnosti finančních institucí a ochranu před kybernetickými hrozbami. Nařízení vyžaduje zavedení robustních mechanismů pro řízení IT rizik, pravidelné testování infrastruktury a krizové plány pro zvládání kybernetických incidentů.
ČNB také podniká kroky ke snížení administrativní zátěže pro banky. Na základě analýzy tzv. goldplatingu, tedy případů, kdy české právní předpisy kladou na účastníky trhu dodatečné povinnosti nad rámec unijních požadavků, se ČNB rozhodla do konce roku 2025 zrušit 36 nadbytečných pravidel, včetně povinných výkazů. Cílem je zjednodušit regulatorní rámec a usnadnit podnikání v oblasti finančního trhu.
Pro klienty českých bank tyto změny znamenají nejen úpravy v úrokových sazbách, ale také širší nabídku digitálních služeb a zvýšenou ochranu jejich finančních prostředků v digitálním prostředí. Banky se snaží přizpůsobit novým legislativním požadavkům a zároveň nabídnout klientům moderní a bezpečné bankovní služby.
Zdroje: Reuters, Banka Creditas, Peníze.cz, akcisek.cz, Deloitte, tiskovec.cz
