Babička to přeháněla a nechala by si pro korunu koleno vrtat. Naučila mě ale jedno pravidlo, které je úplně k nezaplacení
Babička měla v peněžence gumičku kolem bankovek a v hlavě pořádek. Když přišla výplata, neviděla nové boty ani slevový leták – viděla nejdřív sebe a své budoucí já. Tehdy jsem jen kroutil očima, dnes jí dávám za pravdu.
Pojďme si babiččino pravidlo přeložit do současné řeči a přidat pár jednoduchých pravidel, která zvládne každý i bez tabulek a tří účtů. Které z nich vám sedne nejvíc?
Nejdřív zaplať sobě: malý zvyk s velkým efektem
Podstata je prostá: z každé výplaty pošlete jako první částku stranou – na rezervu nebo jasný cíl. Teprve pak plaťte všechny povinnosti a radosti. Když se to otočí, nic vám na konci měsíce nezůstane.
Psychologicky to funguje skvěle: nevyjednáváte sami se sebou, jen dodržujete vlastní pravidlo. Ideální je trvalý příkaz den po výplatě a klidně začněte skromně – třeba pár stovkami.
Když nevíte, kde začít: rámec 50/30/20
Jako jednoduché vodítko poslouží pravidlo 50/30/20. Polovina příjmů pokrývá nezbytnosti (bydlení, energie, jídlo), třicet procent jde do kolonky „chci, ale nutně nepotřebuji“ a dvacet na úspory. Není to dogma, ale startovní mapa, kterou si přizpůsobíte situaci – třeba dočasně ubrat ze zbytečných útrat a přidat na dluhy nebo rezervu. Výhodou je, že už po pár týdnech vidíte, kam tečou peníze, a můžete otáčet kohoutky.
Staré dobré obálky (i digitální)
Obálková metoda je babiččina klasika: na jednotlivé kategorie si vymezíte konkrétní limit. Když kategorie „potraviny“ dojde, je hotovo – a vy jasně vidíte, v jakých oblastech je třeba přidat disciplínu. Funguje to i bez papírových obálek: stačí si stanovit pevné částky pro hlavní výdaje a hlídat je během měsíce. Hodí se i na tzv. „sinking funds“ – malé měsíční částky na budoucí větší výdaje (auto, zubní lékař, Vánoce).
Stop impulzům: pravidlo 24 hodin
Nejrychlejší úspora je ta, kterou vůbec neutratíte. Dejte si jednoduchou stopku: cokoliv mimo běžné potřeby necháváte uležet aspoň 24 hodin (například nechejte stát online košík pár dní otevřený, ale nezaplacený). Příště zjistíte, zda to byla jen impulzivní koupě nebo vliv algoritmu na sociální síti. Pokud na věc myslíte i další den a zapadá do rozpočtu, kupte ji bez výčitek – v opačném případě jste právě ušetřili.
Dluhy pod kontrolou: sněhová koule drží motivaci
Kdo splácí víc věcí najednou, ocení jednoduchou strategii zvanou sněhová koule. Seřadíte dluhy od nejmenšího po největší – na ten nejmenší posíláte všechny přebytky a po jeho splacení převálíte uvolněné peníze na další. Matematicky není vždy nejvýhodnější, ale psychologicky dává rychlé malé výhry – a ty udrží tempo. Pokud máte disciplínu a chcete šetřit na úrocích, alternativou je metoda laviny (splácení půjček s nejvyšším úrokem).
Rezerva na horší časy: 3 až 6 měsíců
Bez finančního polštáře je každý rozbitý spotřebič malá krize. Běžně se doporučuje mít rezervu ve výši tří až šesti měsíčních výdajů, a kdo má proměnlivý příjem, měl by mířit ještě výš. Začněte mini-rezervou na nejbližší „co kdyby“ a teprve potom přidávejte další cíle. Mimochodem, průzkumy u nás dlouhodobě ukazují, že spousta lidí má rezervu maximálně na pár týdnů – o důvod víc začít hned.

Mini návyky, které dělají velký rozdíl
Napište si nákupní seznam a držte se ho. Zavedete bezútratové dny, kdy kupujete opravdu jen nezbytnosti. Každé jednorázové přilepšení (prémie, přeplatek) rozdělte na třetiny: kousek na radost, zbytek do rezervy a zbytek na dluhy. A hlavně – pravidla mějte daná viditelně: na lednici, v mobilu, kdekoliv vám budou připomínat, že finanční klid není náhoda, ale postupné malé kroky.
Zdroje: novinky.cz, cc.cz, prozeny.cz, medium.seznam.cz