Nad Českem se stahují mračna. Rodiny by měly začít intenzivně šetřit, vyzývají bankovní experti
Mnozí z nás to cítí: navzdory uklidňujícím statistikám panuje ve společnosti nervozita z budoucnosti. Inflační tsunami z let 2022 a 2023, kdy ceny letěly vzhůru rekordním tempem, se lidem vryla hluboko do paměti a peněženek.
Ačkoliv dnes čísla vypadají lépe, více než 80 % Čechů stále pociťuje dopady zdražování. Je tedy současná stabilita jen klidem před bouří? Pojďme se podívat, co se skutečně děje a jak se na to připravit.
Ekonomika právě nyní dýchá díky lidem
Na první pohled se zdá, že je důvod k optimismu. Analytici mluví o oživení a opírají se o několik pevných pilířů.
Tím nejdůležitějším je, že se podařilo zkrotit inflačního draka. Z dvouciferných hodnot jsme se dostali na přijatelných 2,5 %, což je v rámci cíle České národní banky. Díky tomu mohla ČNB přestat se zvedáním úrokových sazeb a základní sazba se drží na 3,50 %, což přináší do ekonomiky alespoň nějakou předvídatelnost.
Hlavním motorem, který dnes táhne českou ekonomiku, je spotřeba domácností. Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí 2025 meziročně vzrostla o solidních 2,6 %, a to hlavně proto, že lidé začali opět utrácet. Může za to obnovený růst reálných mezd – po dlouhé době nám platy rostou rychleji než ceny, konkrétně o 4,1 %. Lidé zkrátka dohánějí to, co si během krize museli odepřít, a uvolňují „vynucené úspory“. Problém je, že tento motor nemůže běžet věčně.
Třetím stabilním prvkem je trh práce. Nezaměstnanost je sice o něco vyšší, ale stále se drží na historicky nízké úrovni kolem 4,5 %. V mnoha oborech firmy stále nemohou najít lidi, což tlačí mzdy vzhůru.
Skrytá rizika pod povrchem
Zatímco my utrácíme, firmy se drží zpátky. A právě tady se skrývá největší problém. Pod nablýskaným povrchem spotřebitelského optimismu se skrývají rizika, kvůli kterým experti bijí na poplach.
Největší slabinou je neochota firem investovat. Panuje mezi nimi velká opatrnost a do nových technologií či rozšiřování výroby se jim příliš nechce. Vzniká tak paradoxní „past důvěry“: my jako zaměstnanci máme důvěru, protože máme práci a rostou nám mzdy, ale firmy, které plánují v delším horizontu, vidí varovné signály ze zahraničí a bojí se. Dlouhodobě je to neudržitelné. Bez investic firem nemohou dlouhodobě růst ani mzdy.
Hlavním důvodem firemní skepse je stav německé ekonomiky, našeho klíčového partnera. Německo, motor evropského průmyslu, samo balancuje na hraně stagnace. Slabá poptávka z Německa a celé eurozóny je přímou brzdou pro naše exportéry.
K tomu se přidávají globální rizika – geopolitické napětí a hrozba obchodních válek, které mohou zasadit našemu exportně orientovanému hospodářství další ránu.
Hrozí inflace, nebo krize? Skutečné nebezpečí je jinde
Co nám tedy reálně hrozí? Návrat dvouciferné inflace je nepravděpodobný a klasická recese, tedy hluboký propad ekonomiky, také není na pořadu dne. Skutečným rizikem, na které experti upozorňují, je plíživá stagnace.
Jde o scénář, kdy ekonomika sice nepadá, ale roste jen velmi pomalu, neschopna vytvářet nové bohatství a zvyšovat životní úroveň. Je to stav, kdy sice máme práci, ale reálně nebohatneme, zatímco ceny některých věcí, jako jsou služby nebo bydlení, nám dál potichu ukusují z rozpočtu.
Boj s vysokou inflací si vyžádal svůj lék v podobě vysokých úrokových sazeb. Tento lék sice zabral, ale zanechal ekonomiku oslabenou a náchylnou k dalším vnějším šokům, které mohou vést právě k dlouhodobé stagnaci.
Finanční kompas pro rodiny aneb, jak se připravit?
Nejistá budoucnost není důvodem k panice, ale výzvou k akci. Každá rodina může posílit svou finanční odolnost, a to pomocí tří základních kroků.
Základem je vědět, kam vaše peníze tečou. Sepište si příjmy a výdaje. Hledejte úspory tam, kde to jde nej snadněji. Třeba u energií vede snížení teploty o 1 °C až k úspoře 10 % nákladů u potravin pak plánujte jídelníček, nakupujte podle seznamu a neplýtvejte.
Pro případ ztráty práce nebo nečekaných výdajů je nutné mít rezervu ve výši 3 až 6 měsíčních nezbytných nákladů. Nejlépe toho dosáhnete tak, že si nastavíte trvalý příkaz, který hned po výplatě pošle část peněz na oddělený spořicí účet. Ze spoření se tak stane zvyk, ne něco, co zbyde na konci měsíce.
Peníze na běžném účtu ztrácejí hodnotu, i když je inflace „jen“ 2,5 %. Spořicí účty ji sotva pokryjí. Dlouhodobé úspory je třeba chránit rozumným investováním. Nevolte však vysoce rizikové produkty, které slibují tučné výnosy, ale spíše si nastavte rozličné portfolio, a pokud si nevíte rady, nestyďte se poradit s důvěryhodným finančním poradcem.
Klíčem není strach, ale strategie. Mračna na obzoru jsou reálná, ale místo pasivního čekání na bouři je lepší postavit si pevný a odolný finanční přístřešek. Převzetím kontroly nad vlastními financemi můžete čelit jakékoliv ekonomické nejistotě s klidem a sebedůvěrou.
Zdroje: čt24, kurzy.cz, novinky.cz
