Pečovatelka v domově důchodců prolomila mlčení: Tohle je plat, který bere po 20 letech
Po dvaceti letech oddané práce v domově důchodců se paní Pavla (jméno bylo změněno) rozhodla promluvit o finančních těžkostech, kterým čelí navzdory své dlouholeté praxi. Její hrubý měsíční plat činí přibližně 27 845 Kč. Tato částka je pro ni natolik nedostatečná, že je nucena spoléhat na státní podporu.
Práce pečovatelky v domově důchodců je fyzicky i psychicky náročná. Denní rutina zahrnuje přípravu a podávání léků, asistenci při osobní hygieně, pomoc s oblékáním, podávání stravy a organizaci volnočasových aktivit pro seniory. Pečovatelky často pracují ve směnném provozu, to zahrnuje noční služby, víkendy a svátky. Navzdory těmto náročným podmínkám finanční ohodnocení neodpovídá této náročnosti.
Jedním z největších problémů, kterým domovy důchodců v Česku čelí, je kritický nedostatek personálu. Nízké mzdy, vysoká fyzická i psychická náročnost práce a několikahodinové směny vedou k tomu, že mnoho kvalifikovaných pracovníků odchází do jiných odvětví nebo si hledá zaměstnání v zahraničí.
Hrubý měsíční plat pečovatelky se pohybuje mezi 17 770 až 37 150 Kč, v závislosti na délce praxe a konkrétním zařízení. I přes tyto údaje však mnoho pečovatelek, jako je paní Pavla, poukazuje na to, že jejich příjem je nedostatečný k pokrytí základních životních nákladů.
Podle průzkumu Asociace poskytovatelů sociálních služeb z ledna 2025 chybí v sociálních službách více než tři tisíce pracovníků, to představuje zhruba 2,2 % potřebného personálu. Nejvíce chybí pečovatelé a pečovatelky, následováni zdravotními sestrami.
Kvůli nízkému počtu zaměstnanců jsou pečovatelé často přetížení, což negativně ovlivňuje nejen kvalitu poskytované péče, ale i jejich zdraví a motivaci v profesi zůstat. Bez zásadních změn v platovém ohodnocení a pracovních podmínkách se bude situace nadále prohlubovat, což může vést ke krizi v celém systému sociálních služeb.
Závislost na státní podpoře
Paní Pavla je nucena využívat různé formy státní podpory, aby zvládla zaplatit své základní potřeby. Mezi tyto formy podpory patří například příspěvek na bydlení a sociální dávky, aby byla vůbec schopná vše zaplatit. Dle jejích slov je tato situace neúnosná a na nějakou dovolenou či nové auto může zapomenout. I tak dodává, že má svou práci ráda a neměnila by, jen podmínky by mohly být férovější.
Tato situace není ojedinělá, mnoho pracovníků v sociálních službách se nachází v podobné finanční tísni. Jejich práce je nezbytná pro zajištění důstojného života seniorů. Adekvátní mzda by nejen zlepšila životní podmínky těchto pracovníků, ale také by přispěla k vyšší kvalitě poskytovaných služeb a snížila by závislost na státní podpoře.
Odborníci rovněž varují, že s pokračujícím stárnutím populace bude potřeba počet pracovníků v sociálních službách dále navyšovat. Podle studie společnosti Boston Consulting Group pro Ministerstvo práce a sociálních věcí bude do roku 2035 nutné zvýšit počet lůžek v domovech pro seniory z 28 tisíc na 83 tisíc, což si vyžádá nárůst počtu pečujících pracovníků o desítky tisíc.
