Strašná nespravedlnost: V Česku dřou jak mezci za almužnu, ve Švýcarsku je toto povolání placené zlatem

Vstávají před svítáním, zvedají lidi z postelí, chystají léky, uklízejí, volají rodinám. V šest večer mají v nohách deset kilometrů po chodbách a v rukou otlačeniny od madel. A výplata? V Česku spíš povzdech než odměna. Přitom ve Švýcarsku se za tutéž dřinu bere částka, která zní jako jiný svět.

Představte si směnu pečovatelky v domově pro seniory. Převlékání, polohování, krmení, trpělivé rozhovory, náhlý alarm. Vše v tempu, bez práva na chybu. Vydrželi byste to měsíc co měsíc? A teď druhý obraz: stejná práce, stejná zodpovědnost, jen místo českého výplatního lístku dorazí švýcarský. Rozdíl je tak velký, že bolí i při čtení.

Tenhle text je o pečovatelkách a ošetřovatelích – lidech, kteří drží při životě sociální služby i nemocnice. U nás často za plat, který končí dřív než měsíc. Ve Švýcarsku za peníze, které dovolí dýchat.

Co přesně dělají a proč je to tak těžké

Pečovatelé nejsou pomocné ruce. Jsou to profíci na lidskou důstojnost. Zvedají a jistí tělo druhého člověka, sledují drobné změny stavu, rozeznají, kdy jde o maličkost a kdy o minuty. Pracují ve směnách, o víkendech, o svátcích. Špatný den si nemohou dovolit, jejich práce se přímo dotýká zdraví a bezpečí klientů. V tom je celá pointa: vysoká náročnost, vysoká odpovědnost, nízká odměna.

Kolik berou v Česku

Reálné částky nikoho neuzemní blahem. Podle platových průzkumů se mzdy pečovatelů v Česku nejčastěji pohybují zhruba mezi 25 a 39 tisíci korun hrubého měsíčně. To je pásmo, ve kterém se točí 80 % lidí na této pozici.
Některé mezinárodní srovnávače uvádějí průměrné roční částky kolem 350–380 tisíc korun, což při rozpočítání na měsíce vychází velmi podobně. Čísla se liší podle regionu a zařízení, trend však nikoli, jde o náročnou práci za spíše nízký plat.

A kolik za totéž ve Švýcarsku

Ve Švýcarsku má totéž povolání – v tamní terminologii často „Fachfrau/Fachmann Gesundheit (FaGe)“ nebo „assistant nurse“ – úplně jiné parametry. Portály se mzdovými daty dlouhodobě uvádějí průměr okolo 58–62 tisíc švýcarských franků ročně (hrubého), tedy zhruba 4,8–5,2 tisíce franků měsíčně.
I konzervativnější odhady pro „nursing assistant“ se drží vysoko nad českou realitou, v pásmu kolem 43–48 tisíc franků ročně podle zkušeností a kantonu.

Samozřejmě, Švýcarsko je drahé. Jenže i po zohlednění vyšších nákladů na život zůstává rozdíl markantní a není náhodou, že země systematicky přetahuje zdravotnický personál ze zahraničí. Tamní média a instituce roky popisují trvalý nedostatek lidí a náborové kampaně mířící za hranice. Oficiální statistiky Švýcarského federálního statistického úřadu navíc umožňují dohledat výdělky podle skupin povolání a kantonů, čísla nejsou anekdota, ale stabilní trend.

Proč takový rozdíl

Nejde jen o bohaté Švýcarsko. Je to souhra několika věcí:

• Produktivita a financování péče. Švýcarsko má jinak nastavené platby v sociálních a zdravotních službách. Vysoké pojištění i spoluúčasti přelévají do systému víc peněz, které se promítnou do mezd.
• Nedostatek lidí. Když chybí personál, roste tlak na mzdy. Švýcarsko to ví a jedná, od náboru v cizině po zkrácené úvazky či benefity.
• Kariérní stupně. Role typu FaGe mají jasně definované kompetence, vzdělávání a postupy. Když systém ví, co kupuje, je ochotnější zaplatit. Přehledné mzdové tabulky podle profesních skupin to potvrzují.

U nás se po covidových letech platy v některých zdravotnických profesích zvedly, ale základní poměr zůstal: pečovatelská práce se stále drží u dolní hrany odměňování. Mezinárodní přehledy navíc varují, že inflace část růstu snědla.

Co z toho plyne pro vás

Pokud někdo z vás v sociálních službách pracuje, znají svoji hodnotu. Sepište si kompetence: manipulace s pacientem, bazální ošetřovatelství, komunikace s rodinou, práce se záznamy. Pak je převeďte do jazyka, kterému rozumí i personalista mimo obor: riziko + odpovědnost + dovednost.

Zkuste si zjistit mzdová pásma ve svém regionu a v institucích, kam byste případně přecházeli. V číslech se lépe vyjednává, než v pocitech. K orientaci poslouží jak lokální průzkumy, tak oficiální přehledy mezd.

Zahraničí? Není to pro každého. Ale kdo o tom vážně uvažuje, měl by začít jazykem (němčina či francouzština podle kantonu), ověřením kvalifikace a realitním průzkumem nákladů – bydlení v dojezdové vzdálenosti dělá se mzdou své. Vstupní představu o pásmech dá i švýcarská mzdová data a portály s nabídkami.

Pečovatelská práce stojí na trpělivosti, síle a tiché profesionalitě. V Česku si jí stále nevážíme tak, jak by si zasloužila, čísla to říkají bez obalu. Švýcarsko ukazuje, že i neviditelná dřina může být zaplacená férově. Teď je na nás, abychom vyrovnali misky vah aspoň o pár závaží.

Zdroje: OECD, Bfs, SWI swissinfo, Economic Research Institute