Pracovala 30 let jako učitelka. Tohle je žalostný důchod, který jí zbyl po celoživotní kariéře

Pedagogové věnují svůj profesní život předáváním znalostí, z části vychovávají děti a především vytvářejí vědomostní základ nových generací. Učitelé by se pravděpodobně shodli, že by si za takové zásluhy zasloužili lepší ohodnocení a později vyšší penzi, než dostávají dnes.

Učitelé patří do jedné ze skupin státních zaměstnanců, kteří svou profesí vytvářejí a předávají společnosti opravdu prospěšné výsledky. Zástupy státních zaměstnanců by se pravděpodobně shodly, že by si spolu s hasiči, policií a záchranáři a zdravotníky měli vydělávat více, než povolání, která nevytváří tak zásadní společenské hodnoty a výsledky.

Penze očima učitelky

K tématu se anonymně vyjádřila paní Jana, která vzpomíná na školní léta učitelky s úsměvem, ale penzijní život jí dělá starosti.

„Více než třicet let jsem svůj život zasvětila malým žákům. Vychovala jsem takto více než deset tříd školáčků, každá přeplněnější než ta předchozí. Mívala jsem vypracované nové podklady pro každý rok, jelikož se nároky školáků a podmínky školního systému měnily. I když jsem učení milovala a obětovala škole tolik volného času, bohužel mi to důstojnou penzi nezajistilo.“

Pedagogové na základních školách mají oproti pedagogům na vysokých veřejných i soukromých školách výrazně nižší plat. Platový vývoj ukazuje, že si v roce 2006 učitel/ka na základní škole přišla na mzdu v průměrné výši 21 000 Kč. Za deset let se tato částka zvýšila na necelých 30 000 Kč. Na vysoké škole si v roce 2016 učitelé vydělali v průměru 37 000 Kč, na soukromých vysokých školách až 50 000 Kč. Jak aktuálně vypadají důchody pedagogů výrazně záleží na tom, v jaké sféře se převážně pohybovali.

Školské přesčasy a neproplacené aktivity

Mnoho pedagogů také řeší domácí přípravu na hodiny a přípravu projektů pro žáky na prvním stupni ZŠ. Více zdrojů ukazuje, že se podmínky a proplácení těchto aktivit ve většině případů odvíjí od dané školy a jejího vedení.

Někteří uvádějí, že musí zůstat ve školních prostorách do odpoledních hodin a přípravu si chystají v hodinách, kdy nevyučují a nemají jiné povinnosti. Jiní zase dokládají, že vedení školy neřeší, odkud si práci nachystají.

Ostatně také vyplývá, že si zmíněnou přípravu na hodiny s žáky vytváří pedagog pouze ze začátku jeho kariéry a po zbytek let využívá své materiály, které jsou třeba maximálně lehce poupravit pro daný ročník. Tato povinnost, která ze začátku zabírá poměrně hodně času, po určité době odpadá.

Průzkum dále vysvětluje, že se časovou náročností liší učitel od učitele spolu s jeho oborovým zaměřením. Například tělocvikář nemá tak časově náročnou přípravu, jako je učitel literatury, který pravidelně pročítá a opravuje studentské eseje.

Učitelé se k této záležitosti vyjadřují tak, že záleží na šikovnosti a schopnostech každého pedagoga. I žáci by měli být v této záležitosti ohleduplní a trpěliví. Nemohou po učiteli chtít opravené testy ze dne na den. Například mnoho vysokých škol a univerzit má předepsáno, že má pedagog až měsíc čas na odpovězení studentských dotazů – například ve formě e-mailů.

Aktuální výše důchodu tehdejších učitelů

Špatnou zprávou stále zůstává, že si současní učitelé v důchodu přišli na opravdu nízké mzdy. V roce 2025 se důchod vypočítává z příjmů z let 1986 až 2024. Kvůli tomuto faktu mají někteří důchodci, kteří pracovali většinu života za minimální plat, potíže pokrýt všechny měsíční náklady.

Důvodem je, že minimální mzda v roce 1991 byla pouze 2 000 Kč, v roce 2024 byla už na částce 18 900. Proto si pracovníci, kteří převážnou část profesního života pracovali za minimální mzdu, přijdou na výrazně nižší důchod. V těchto případech se jedná o důchod menší než 20 000 Kč.

Zdroje: finance.cz, irozhlas.cz, medium.seznam.cz