Ekonomové radí: Tuto sumu musíte mít před důchodem na účtu. Jinak na důstojné stáří zapomeňte
Mnoho lidí má dojem, že se ve stáří obejde jen s tím, co dostane od státu. Jak ale ukazují zkušenosti i čísla, často to nestačí ani na základní pohodlí. Bez vlastních úspor se mohou roky, na které se těšíme jako na čas odpočinku, proměnit v období neustálého škrtání a hledání, kde ušetřit. Kdo začne myslet na rezervy včas, dává si šanci prožít důchod bez zbytečných starostí a s větší svobodou.
Většina lidí při slově důchod mávne rukou a říká si, že do něj zbývá ještě spousta času. Jenže právě čas je největší výhoda, kterou máme. Čím dříve začnete spořit, tím méně vás to bude stát. Státní důchod pokryje jen základní potřeby a na radosti života obvykle nezbude.
Ekonomové se pustili do výpočtů a přišli s částkami, které by měl mít člověk stranou, než odejde z práce do penze. Chtěli zjistit, kolik je potřeba, aby se podzim života nepřeměnil v každodenní stres z účtů. Nešlo jim o komplikované tabulky, spíš o to ukázat reálný obraz běžného života ve stáří. Čísla mohou působit na první pohled vysoká, ale vycházejí z cen potravin, energií, nájmů a také z rostoucích výdajů na zdraví, které s věkem přibývají.
Kolik peněz je dobré mít
Podle lidí z oboru financí je chybou spoléhat se jen na státní penzi. Doporučují, aby měl člověk v okamžiku, kdy končí s prací, stranou zhruba tolik peněz, kolik vydělá za deset až dvanáct let. Pokud má dnes někdo plat kolem čtyřiceti tisíc měsíčně, vychází to na úsporu přibližně pět milionů korun. Do této částky se počítá nejen jídlo a běžný chod domácnosti, ale také peníze na horší časy, třeba na léky, opravy v bytě nebo pomoc v domácnosti.
V českých odhadech se často uvádí, že kdo chce mít po šedesátce klidnější život, měl by mít odložené aspoň dva miliony korun. Tato rezerva už dokáže doplnit státní důchod tak, aby se člověk nemusel vzdát toho, na co byl zvyklý a nemusel na stará kolena obracet každou korunu.
Existuje i jednoduché pravidlo čtyř procent. Kdo chce čerpat z úspor každý rok právě tuto část a přitom si být jistý, že peníze vydrží přibližně třicet let, měl by mít na účtu zhruba pětadvacetinásobek roční částky, kterou plánuje každý rok vybírat.
Jak si budovat rezervu
Spořit na důchod není tak bolestivé, pokud člověk začne včas a drží se pravidelnosti. Odborníci doporučují ukládat alespoň deset až patnáct procent příjmů. Mladší lidé mají velkou výhodu. Pokud začnou už ve dvaceti nebo třiceti letech, stačí jim menší měsíční částky a během let se jim vytvoří slušný polštář.
Velký rozdíl dělá i to, kam peníze pošlete. Pokud zůstávají na běžném účtu, jejich hodnota se s každým rokem snižuje, protože ceny všeho kolem rostou. Mnohem lepší je část nechat v bezpečnějších produktech, jako jsou spořicí účty nebo dluhopisy a zbytek vložit do investic, které mají šanci na vyšší výnos. Akcie nebo široké indexové fondy dokážou při delším spoření zhodnotit úspory tak, že se vyrovnají i s inflací.
Vyplatí se také jednou za pár let udělat si malou finanční inventuru. Stačí projít, kolik už je naspořeno a zda plán směřuje k cíli. Pokud ne, dá se přidat pár stovek či tisícovek měsíčně, aby se mezera dohnala. Lidé, kteří začínají ukládat peníze až v padesáti, by měli počítat s vyššími částkami a někdy i s tím, že si budou muset pracovní kariéru o několik let prodloužit.
Rezerva, která dá klid
Myslet na důchod může být nepříjemné, ale je to jedno z nejrozumnějších rozhodnutí, které pro sebe můžete udělat. Naspořené peníze vám dodají jistotu i svobodu. Umožní vám užívat si stáří bez stresu, věnovat se koníčkům a nebát se, že nevystačíte do konce měsíce.
Každá odložená stokoruna je krokem k finančně bezpečnému stáří. Když si dnes nastavíte pravidelný plán a budete důslední, jednou se ohlédnete a budete rádi, že jste se o svou budoucnost postarali včas.
