Kolik je aktuálně minimální mzda v Česku? Za toto se nevyplatí pracovat, říkají nezaměstnaní
Minimální mzda stále stoupá a letos jde o nejvyšší částku v historii. Ta činí 20 800 korun měsíčně, přesto se v některých případech vyplatí spíš nepracovat.
Sociální dávky se mohou rovnat mzdě
Minimální mzda je v Česku od ledna 2025 ve výši 20 800 korun měsíčně při pracovní době 40 hodin týdně. Za hodinu je minimum 124,40 koruny. Ačkoliv se jedná o nejvyšší minimální mzdu, jakou jsme u nás měli, někdy může být výhodnější do práce nechodit.
Řada lidí s nízkými příjmy se nachází v situaci, kdy vydělávat peníze za minimální mzdu pro ně není atraktivní. Je to důsledek kombinace nízkého platu a zároveň například vysokých nákladů na bydlení nebo dopravu. Současně může dojít ke ztrátě nároku na sociální dávky.
Minimální mzda by měla zajistit, aby každá pracující osoba dosáhla na pokrytí veškerých svých životních nákladů. Smyslem platu je právě to, aby člověk nemusel pobírat sociální dávky. Problémem ovšem je, že pokud někdo vydělává podprůměrně, od státu by dostal podobnou částku, kdyby nepracoval. Rozdíl mezi minimální mzdou a výší sociálních dávek, které můžete v některých případech dostat, je totiž dost malý. Motivace pracovat pak není příliš velká.
Drahé je například bydlení nebo dojíždění
Pokud jste zaměstnaní a například ještě sdílíte s někým domácnost, je možné, že na sociální dávky nebudete mít nárok. Žádosti o finanční podporu musí doplňovat doložené příjmy. Paradoxem je, že někdy může být součet dávek dokonce větší než mzda. Někteří lidé tedy řeší práci tak, že jsou účastni pouze v dočasném zaměstnání nebo nevyžadují pracovní smlouvu. Raději skládají příjmy z nejistých zdrojů a požádají o sociální dávky.
Nepraktickým faktorem je také dojíždění. Pokud musíte k práci využívat dopravu, což je například v regionech s omezenými pracovními příležitostmi nutné a finančně náročné, mohou náklady nepříjemně zasáhnout do rozpočtu.
Srovnání rodiny se dvěma dětmi, která je závislá na sociálních dávkách, s rodinou, kde jeden z rodičů pracuje za podprůměrný plat, by přineslo zjištění, že rodina s pracujícím rodičem by mohla mít nižší příjem. S využitím dávek, jako jsou přídavky na dítě, rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, porodné nebo pohřebné, by si nepracující rodina mohla měsíčně přijít například až na 16 000 korun plus příspěvek na bydlení. Zatímco zaměstnaný rodič nosí domů plat 19 000 čistého.
Postupem času ubývá domácností s finanční rezervou
To, že zažíváme ekonomický růst, automaticky nepřináší lepší finanční situaci pro všechny. Každý člověk potřebuje nějaký ekonomický základ, aby mohl žít důstojný život – což kolikrát neznamená jen zajištění základních životních nákladů jako bydlení a jídlo, ale rovněž například možnost jít za kulturou. Lidé zkrátka potřebují pokrýt kromě základních potřeb také ty, které jsou vnímány jako součást běžného standardu.
Možná to zní jako přepych. Ale do základního standardu je možné zařadit třeba i rovnátka pro dítě nebo lyžařský výcvik. Avšak minimální mzda často tyto výdaje nepokryje. Obecným předpokladem je, že kdo se bude snažit a pracovat, bude se mít dobře. Jenže pro velkou část společnosti to bohužel neplatí. Snažit se mohou, ale stále mají málo peněz.
Téměř třetina lidí disponuje takovou finanční rezervou, která by nepokryla ani měsíc jejich životních nákladů. Mnoho lidí nemá na dovolenou nebo na opravu zubů. V oblasti bydlení jsou zvýhodněni ti, kteří mohou dědit nebo je finančně podpoří příbuzní. Právě lidé ve věku do 35 let mohou mít potíže dosáhnout na vlastní bydlení – přitom nedostupnost nemovitostí může ovlivňovat rozhodování lidí například v oblasti založení rodiny.
Každá desátá domácnost nemá skoro žádnou finanční rezervu, přitom dvě třetiny z nich byly v minulosti schopné šetřit. V průběhu času se zkrátka finanční situace řady lidí horší a průzkumy ukazují, že se lidé obávají dalšího negativního vývoje událostí.
Zdroje: mpsv.cz, seznamzpravy.cz, wikipedia.org, irozhlas.cz, avcr.cz
