Kdo není spokojený, nemá proč otálet. Z práce se dá zmizet raz dva. Jak poznat, kdy odejít?
Nejste ve své práci šťastní, pak není důvod zůstávat. Přeci jen každý z nás tráví v práci mnoho času a není pro to dobré zažívat samý stres či nepohodu. Jak poznáte, že už je čas ze zaměstnání odejít? Stačí se rozhoupat k prvnímu kroku.
Kdy je ten správný čas odejít z práce, která vám nevyhovuje? V práci trávíme všichni značnou část svého života. Občas jsou lepší a jindy zase horší dny. Záleží, zdali se jedná o dočasnou nepohodu nebo se vám hromadí stres, cítíte se nedocenění nebo vztahy na pracovišti nepatří mezi nejlepší.
Pojďme se podívat na čísla, pokud v práci trávíme průměrně 8 hodin denně (někteří dokonce i více), máme to cca 40 hodin týdně. Průměrný člověk odpracuje cca 45 let, to je dohromady téměř 100.000 hodin v práci. Když to převedeme na procenta, trávíme v práci většinou 30-40% našeho života, což je poměrně velké číslo. Pokud odečteme čas kdy spíme, tak dospělý člověk stráví v práci více času než se svou rodinou a dětmi.
Kdy už musíte zvážit odchod?
Zažíváte v práci dlouhodobý stres nebo pocity vyhoření, které se vám neustále vracejí? Probouzíte se s nepříjemným pocitem a odporem, že musíte znovu jít do práce? Pak je to jasný signál, že je něco špatně. Možná se už nemáte kam profesně posunout a cítíte stagnaci. Možná vás trápí nízké ohodnocení nebo se vám nedaří dosáhnout férových pracovních podmínek, na které máte nárok. A co vztahy na pracovišti? Pokud jsou toxické a plné napětí, poměrně snadno se to může promítnout do vaší celkové pohody i osobního života. Máte na pracovišti nějaké spory s kolegy či vedením, které nelze vyřešit? V takovém případě je pravděpodobně nejlepší zvážit, jestli není čas na změnu. Pokud vše ostatní selhává a nevidíte cestu vpřed, možná je na čase zvednout plachty a vydat se novým směrem, který vám přinese nové možnosti.
Nejrizikovější den na infarkt je pondělí
Studie ukázala, že riziko srdečního infarktu je nejvyšší právě v pondělí ráno. Protože tento den je spojován se stresem z návratu do práce po víkendu a navíc vám to naruší biologický rytmus. Tento výzkum publikovaný v časopise Vesmír uvádí, že riziko infarktu myokardu je nejvyšší v prvních hodinách po probuzení.
Švédové chtěli pracovat jen 6 hodin
Ve Švédsku zase testovali, zda by kratší pracovní doba mohla zlepšit život zaměstnanců. Konkrétně šlo o šest hodin místo klasických osmi. Experimenty probíhaly v nemocnicích a továrnách. Ukázalo se, že lidé byli šťastnější, méně unavení či nemocní a jejich pracovní produktivita zůstala stejná nebo se dokonce zlepšila. Problémem však byly vyšší náklady, protože bylo potřeba najmout více zaměstnanců na pokrytí směn. Kvůli tomu se tento model nakonec nerozšířil, ale ukázal, že kratší pracovní doba může mít pozitivní dopad na zdraví a pohodu lidí.
„Zkrácená pracovní doba je rozhodně spojená s vyššími náklady, jde o příliš drahou záležitost,“ řekl Daniel Bernmar, švédský politik zodpovědný za péči o seniory. Město proto v tomto experimentu již nepokračuje.
Jak se mění pravidla kolem zkušební doby?
Zkušební doba obvykle trvá 3 měsíce, ale u vedoucích pozic může být až 6 měsíců. V poslední době se objevují snahy o její prodloužení, což je výhodné spíše pro zaměstnavatele, ale pro zaměstnance to může znamenat delší období nejistoty. Na druhou stranu vám to umožní zjistit, zda vám dané zaměstnání opravdu vyhovuje.
Zdroje: Novinky, Seznam zprávy, e15, Vesmír
