Finanční rezerva pro seniory: Kolik by měl mít každý starší člověk našetřeno na nečekané výdaje? Odborníci radí tuto částku
Finanční rezervu by si měl vybudovat každý člověk bez výjimky, a to pokud možno co nejdříve. Díky ní totiž můžete být v životě mnohem klidnější, neboť se dokážete z finančního hlediska lépe vypořádat s nepříjemnými situacemi, mezi něž se řadí kupříkladu ztráta zaměstnání, nepříjemná diagnóza, porucha v domácnosti, zvýšení nájmu či rapidní růst ceny energií.
Situací, v nichž se vám bude hodit „pár korun“ navíc, může nastat skutečně nespočet. To platí pro všechny dospělé osoby. U jedinců v důchodovém věku je nicméně mnohdy ještě o poznání pravděpodobnější, že budou muset do finanční rezervy sáhnout. To je dáno hned několika faktory. V první řadě důchody v České republice nedosahují nikterak závratné výše, ve druhé řadě u lidí v pokročilém věku hrozí vyšší riziko rozvoje celé řady onemocnění, jejichž léčba si může vyžádat nečekané výdaje, a ve třetí řadě senioři, kteří často nejsou schopní pracovat, takže nemohou potřebné peníze vydělat na brigádách. Proto platí, že osoby v důchodu by měly mít finanční polštář ještě o něco objemnější než lidé v produktivním věku. Kolik by měl mít každý starší člověk našetřeno v rámci finanční rezervy?
Doporučená výše finanční rezervy je odvozována od měsíčních výdajů
Odborníci na finance obecně doporučují, že výše finanční rezervy by měla dosahovat trojnásobku až šestinásobku vašich průměrných měsíčních výdajů. Na seniory by se pak měla vztahovat spíše ta horní hranice.
Pokud tedy měsíčně za jídlo, vodu, elektřinu, nájem, sport, léky atd. utratíte například 15 000 Kč, výše vaší finanční rezervy by měla být asi 45 000 až 90 000 Kč.
Konkrétní výše finanční rezervy by se nicméně měla odvíjet i od specifické situace konkrétního jedince:
Například důchodci, již nejsou vlastníky nemovitosti, by měli mít finanční rezervu raději vyšší. Na rozdíl od lidí v pokročilém věku, kteří nemovitost vlastní, totiž nedokáží tak výrazně ovlivnit částku, kterou je nutné vynaložit na bydlení – kupříkladu když se začnou zvyšovat nájmy, nemají na výběr a musí majitelům bytu začít měsíčně posílat více peněz. Tím se pak zcela logicky zvýší i jejich celkové výdaje.
O poznání více by pak měli mít ve finanční rezervě uloženo i všichni důchodci, kteří splácejí půjčku.
O něco tlustším finančním polštářem by pak měli disponovat i lidé v pokročilém věku, kteří nesou z psychického hlediska jakékoliv nejistoty velmi špatně.
Kde byste měli mít finanční rezervu uloženou
Pokud máte dostatečné množství peněz k dispozici, zbývá se ještě zamyslet nad tím, kam je uložit. V žádném případě byste je neměli nechat válet se v kufru či kdekoliv, kde se nezhodnocují. Jinak přijde na scénu inflace, která vám reálnou hodnotu vaší finanční rezervy postupem času citelně sníží. Raději je dejte někam, kde se vám budou úročit, ale kde zároveň budete disponovat možností je okamžitě vybrat, pokud to bude potřeba.
Z toho vyplývá, že finanční polštář byste si měli nejlépe budovat na spořícím účtu. Ten u většiny bank splňuje obě výše zmíněné podmínky.
Nepleťte si finanční rezervu se spořením na důchod
Dejte si pozor na to, abyste si nespletli pojmy finanční rezerva a spoření na důchod. Zatímco finanční rezervu byste měli mít volně k dispozici na spořícím účtu, šetřit na důchod byste měli spíše formou pravidelných a dlouhodobých investic s vyšším zhodnocením. Celkové množství peněz, které byste do důchodu měli našetřit, by se tak mělo ideálně pohybovat okolo 2 000 000 Kč.
Zdroje: ireceptar.cz, finex.cz
