Dřela 40 let jako zdravotní sestra. Důchod, který jí stát posílá, je k pláči

Pozice zdravotní sestry patří mezi profese, jejichž výsledek práce doslova zachraňuje životy a ovlivňuje budoucnost nejen jejich pacientů. Zástupy zdravotníků by se shodly, že hlavně tato zaměstnání, která mají tak velký vliv na naše životy, by měla být v rámci finančního odměňování včetně penzí mezi prvními příčkami.

Lidé ze zdravotnictví se denně starají o nás a naše blízké. Jejich kolegové ze stran sanitářů a vzdálení kolegové hasiči nasazují životy, aby zachránili ty naše. Pravděpodobně by se většina lidí shodla, že by si tito zaměstnanci zasloužili odpovídající finanční ohodnocení.

Zdravotní sestra pečovala roky o ostatní, kdo pečuje o ni?

Je velmi smutné, že pracovní pozice v zaměstnáních, které se starají o druhé, jsou v důchodě často ponechány s málem a ze života po profesní kariéře si moc neužijí. Podobnou zkušenost popisuje zdravotní sestra z Prahy:

„V naší nemocnici jsem strávila celý život, znám ji nazpaměť. Pamatuji si, ve kterých pokojích se nám podařilo zachránit životy. Pamatuji si, které pokoje nesly i ty smutné příběhy. Kdybych mohla, ráda bych pracovala dále. Důchod, který pobírám, mi svazuje ruce. Připadám si jako pacient upoutaný na lůžko – nemohu se pohnout z místa, nemám volnost ani finanční jistotu.“

Dle názorů mnoha lidí by právě tyto profese měly být důstojně odměňovány, aby si pracovníci mohli dopřát více za své pracovní nasazení a odvahu, než ta, která nemají takový vliv na společnost. Zároveň by toto navýšení mezd mohlo vyřešit aktuální problémy.

Nemocnicím rok od roku chybějí sestřičky

Statistiky ukazují, že je na trhu práce poměrně vysoké procento zdravotních sester, které půjdou v následujících letech do důchodu. Pro nemocnice to znamená náhlý úbytek vysokého procenta zaměstnanců.

 Nemocnice prokazují, že po celé republice chybí alespoň dva a půl tisíce zdravotních sester či bratrů. Ukazuje se, že absolventi zdravotních škol často volí jiné obory, než všeobecné ošetřovatelství. Následkem je, že některé nemocnice musí zavřít oddělení s tímto deficitem.

Uzavření oddělení potvrzují nemocnice v Brně, Praze i ve Zlíně. Některé nemocnice si sestřičky předávají mezi odděleními, aby se postaraly o pacienty. Nemocnice se také obávají zmíněných očekávaných důchodů. V následujících letech čeká přechod do penze asi 13 % ošetřovatelů

Problematiku se snaží řešit Ministerstvo zdravotnictví, které chce navýšit kapacity vysokých škol s nelékařskými obory. Průzkumy ukazují, že obecný pokles zájmu o tyto pozice je způsoben psychickou a fyzickou náročností.

Další zdroje potvrzují, že jsou problémem nízké mzdy. Ukázalo se, že po dokončení lékařského studia na odpovídající oddělení nastoupí jen zhruba 30 % absolventů. Ministerstvo zdravotnictví spolu s Ministerstvem školství chce navýšit mzdy a rozšířit kompetence sester a bratrů. Obávají se ale, zda na toto navýšení budou k dispozici finanční prostředky.

Podprůměrné mzdy lákadlem nejsou

Nízké mzdy lze prokázat na výplatních páskách za poslední roky. Sestry vzpomínají na výplatní pásky z roku 1989, které dosahovaly částky 1 700 Kčs. Kolem roku 2010 si sestry mohly vydělat zhruba 21 000 Kč. V roce 2020 se mzdy pohybovaly kolem 45 000 Kč.

Výše důchodu je ovlivněná několika faktory. Mezi ně patří délka zaměstnání a průměrná výše výplaty. Jelikož se mzdy začaly výrazně zvedat až v posledních letech, bývalé zdravotní sestry, které odešly do důchodu dříve, než začaly platy růst, toto navýšení penze nemusí pocítit. Negativním faktorem je dále nerovnoměrnost v platech mezi zdravotními sestrami a bratry.

Zdroje: zdravotnickydenik.cz, ct24.ceskatelevize.cz, tribune.cz