Děsivá chyba, kterou dělá 90 % lidí v práci a brzdí svůj úspěch. Jste mezi nimi?
Pracovní úspěch obvykle není dílem náhody. Snad každý by chtěl kariérně růst, nicméně existují chyby, které řadu lidí brzdí. Některé z nich jsou přitom natolik běžné, že je dělá většina z nás.
Chyby dělá každý. Na některých ovšem zase tolik nezáleží, takže vám zřejmě neuškodí, pokud ráno vstanete levou nohou. Jenže existují chybné pracovní návky, které mohou brzdit náš kariérní růst. Ty je pochopitelně možné odstranit, nejprve je však třeba jejich identifikace a uvědomění, abychom věděli, proti jakému nepříteli to vlastně stojíme. Zaměřme se tedy na chyby, které brzdí pracovní úspěch velmi často a naprosto spolehlivě.
Multitasking
Někteří lidé podlehli myšlence, že pokud budou zvládat více věcí najednou, jejich kariéra poroste závratným tempem vzhůru. Ve skutečnosti však může něco takového kariérní růst pouze brzdit. Multiasking je termín, který označuje právě zvládání více věcí najednou. Nezvládat pouze jeden úkon, ale hned několik, může být lákavé. Realita? Celkové snížení produktivity, horší kvalita práce, ztráta energie, zvýšený stres a negativní dopad na kognitivní schopnosti, Nevěříte?
Podle psychologů a dalších odborníků multitasking není možný. Některé studie sice naznačují, že 2,5 % lidí dokážou velmi solidně „přepínat“ mezi jednotlivými úkoly, i tak se ale vždy věnují pouze jednomu. Vaší prioritou by tedy neměl být multitasking, ale monotasking. Asi chápete správně, jde o zaměření se na jedinou činnost s plným soustředěním. Jistě, je možné žehlit a zároveň vnímat televizi, nicméně pracovní procesy jsou přeci jen poněkud jiné. Nepodlehněte tedy přesvědčení, že jde zvládat více věcí najednou. Nejde! Minimálně ne bez negativních důsledků.
Prokrastinace
Prokrastinace je dalším běžným nepřítelem, který může bránit vašemu kariérnímu růstu. Dle definice se jedná o nechávání plnění (náročnějších) povinností a úkolů na později. Známé heslo říká, že „co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek“. Jenže to se lehce řekne, ale hůře udělá. Jak jednoduché je totiž nepřestat s prokrastinací už teď, ale nechat to až na jindy. Jenže pokud vás tento problém sužuje dlouhodobě, není na co čekat. Sami víte nejlépe, jak negativní dopad to může mít na vaše pracovní aktivity.
Mezi hlavní příčiny daného jevu patří nedostatečná motivace či strach z neúspěchu. Musíme ovšem doplnit, že konec prokrastinace by neměl vést k pokusům o multitasking. Pokud toho dnes máte moc, klidně něco na zítřek odložte. Přetěžování se k požadovaným výsledkům také zřejmě nepovede. Navíc si je třeba uvědomit, že tendenci prokrastinovat nezlomíte ze dne na den. Obecně totiž platí, že hluboce zakořeněných návyků se nezbavíte přes noc. Zkuste tedy pochopit, proč činnosti odkládáte, z čeho máte strach, zaměřte se na prioritizaci cílů a vytvářejte si seznamy úkolů. Nebuďte ale na sebe moc přísní.
„Když se snažíte stát sportovcem, trénujete. Trénink vyžaduje opakované chování. Takže mějte trpělivost sami se sebou,“ uvedla pro web Cleveland Clinic k boji s prokrastinací klinická psycholožka Becky Tilahunová.
Špatná komunikace
Mezi velké chyby spojené s pracovními aktivitami patří i špatná komunikace. Ta může na pracovišti probíhat několika způsoby. Od vedení k podřízeným, od podřízených k vedení, ale také mezi samotnými zaměstnanci. Důsledkem může být nižší produktivita a horší výsledky. I ve špatné komunikaci přitom může hrát roli odkládání řešení na zítřek. Mnozí jedinci si jsou daného problému vědomí, vědí tedy, že by pomohla lepší komunikace, nicméně mají sklon ji odkládat do budoucna.
Komunikace je základ mezilidských vztahů, přičemž její absence může být fatální např. pro vztahy milostné, protože v takovém případě jsou dysfunkční. Stejně to přitom často funguje i na pracovišti. Co s tím ale dělat? Začněte u sebe. Při komunikaci se svými kolegy, podřízenými či nadřízenými buďte jasní a struční, vše si připravte předem a dávejte si pozor na neverbální projevy. Na závěr ještě jedna zásadní rada. Mnoho lidí opomíjí, že správná komunikace se odvíjí nejen od schopnosti mluvit, ale také o schopnosti naslouchat. Na to nikdy nezapomínejte!
Zdroje: American Psychological Asociation, Cleveland Clinic, Harvard University
