Kropíte zahradu večer? Chyba, která vás může stát polovinu úrody
Správný čas zalévání zahrady je věčné téma. Zahradníci se dělí na dva tábory. Jedni zalévají brzy ráno, druzí zase raději večer. Pokud ale kropíte zahradu večer, můžete se dopustit chyby, která vás může stát polovinu úrody.
Zalévání zahrady není dobré vnímat jako obyčejný a nezbytný úkon v péči o zahradu. Má totiž svá pravidla a pokud je nedodržíte, bude vás to stát značnou část úrody. Zálivka totiž zásadně ovlivňuje růst rostlin, výnosy i odolnost vůči chorobám a škůdcům. Díky správnému načasování bude vaše zahrada zdravá, rostliny vitální a plné plodů či květů.
Voda zůstává, kde nemá
Večerní zalévání je pro mnoho zahradníků snazší. Ráno musí člověk do práce, o víkendu se mu nechce brzy z postele a v horkých letních dnech tak propásne ideální čas pro ranní zálivku. Nabízí se tedy večer, kdy už tolik nepálí slunce, je o něco chladněji a na zahradě se díky tomu i lépe pracuje. Jenže právě zalévání na noc má několik zásadních nevýhod.
Voda, kterou vyprahlým při večerní zálivce dopřejete, se kvůli nižší teplotě i absenci slunečních paprsků drží na povrchu i na rostlinách. Odpařuje se jen velmi pomalu a celý záhon je tak v průběhu noci ve vlhku. A právě takové podmínky nahrávají množení plísní, houbových chorob i některých škůdců. Vlhké prostředí miluje plíseň bramborová, padlí nebo různé další houbové choroby. Kvůli stojící vodě mohou začít kořeny i mladé lístky rostlin zahnívat.
Zahradníci by měli také myslet na to, s jakou rychlostí se houbové choroby šíří. Stačí tedy pár podobných večerů, kdy jsou rostliny ve velmi vlhkém prostředí, a ze zdravého rajčete se za několik dní stane rostlina pokrytá bílým povlakem, s usychajícími listy a hnijícími plody. Ztráty na plodech jsou pak opravdu velké, navíc napadené rostliny přestávají kvést a hynou, takže dalších plodů se ani nedočkáte.
Riziko chorob i pro půdu
Nejde však jen o povrch listů rostlin, ale i o půdu. Ta by měla čas od času hezky proschnout. Proto není dobré zalévat záhony denně. Správný čas pro zálivku poznáte tak, že jednoduše zapíchnete prst do země, do hloubky asi pěti centimetrů. Pokud je prst suchý, zalévejte, pokud cítíte mokrou půdu, ještě vydržte.
Přemokřený substrát totiž omezuje přístup kyslíku ke kořenům. Kvůli tomu dochází k uhnívání kořenového systému, zpomalení růstu, nebo dokonce k odumření celé rostliny. Večerní zálivka toto riziko ještě zvyšuje, protože půda zůstává mokrá celou noc a voda se začne odpařovat až ráno.
Vlhkost milují i škůdci
Pokud rostliny pravidelně zaléváte večer, přilákáte si do záhonů i další nezvané hosty. Slimáci a plzáci vylézají ve večerních hodinách, když už slunce tolik nepálí. Navíc milují vlhkost, ve které se jim daří velmi dobře a láká je. Voda jim totiž usnadňuje pohyb a podporuje jejich aktivitu. Ráno pak zahradník najde okousané listy salátů a mladých sazenic a všudypřítomné slizové stopy. Zvýšená vlhkost nahrává i mšicím, které se nejlépe množí právě v takovém prostředí.
Výjimky potvrzující pravidlo
Optimální čas na zalévání je brzy ráno, ideálně mezi pátou a sedmou hodinou ranní. Tehdy je ještě chladno, takže voda má šanci dobře vsáknout do půdy ke kořenům. Zároveň ale během dopoledne stihne rostliny i povrch půdy oschnout, takže se minimalizuje riziko šíření chorob.
Existují však i výjimky. Mezi ty patří zalévání ovocných stromů v období velkého sucha. Stromky mají kořeny poměrně hluboko a je tak důležité, aby se k nim voda dostala. Večerní zálivka celý tento proces usnadní. Večer zaléváme také rostliny v nádobách, jejichž substrát v tropickém počasí přes den úplně vyschne, případně i nově vysazené rostliny. Je ale důležité zalévat přímo ke kořenům, nikdy přes list. K udržení optimální vlhkosti v záhonech přispěje i řádná vrstva mulče. Pokud je správně položený, stačí v některých případech zahradu zalít i jednou za týden.
Zdroje: iReceptar.cz, Ceskestavby.cz
