Zasaďte vedle salátu tuto rostlinu. Vyřešíte problém se slimáky jednou provždy
Saláty jsou oblíbenou zeleninou, kterou zvládne vypěstovat i začátečník. Rostou totiž prakticky samy a kromě zálivky nic moc nepotřebují. Jsou ale častým terčem škůdců, zejména pak slimáků.
Tato listová zelenina si najde místo v každé zahrádce. Saláty můžete vysadit na samostatný záhon, i mezi jiné druhy zeleniny. Díky tomu vyplníte prostor pod rajčaty nebo paprikami. Skvělé na nich je, že je můžete pěstovat od jara až do podzimu. Mnoho druhů si dobře poradí i s mírnými mrazy, a tak bývají často první zeleninou, která se v záhonech po zimě objeví. Salát roste rychle, první sklizeň můžete provádět už za pár týdnů od výsevu.
Rostliny potřebují slunné stanoviště s lehkou a propustnou půdou, a také spoustu živin. Mnohdy ale stačí záhon dobře prohnojit před výsadbou. Skvělý je kvalitní hnůj, ale i zralý kompost. Během krátké vegetace pak můžete saláty dle potřeby přihnojit organickým hnojivem. Ideální je pěstovat jednotlivé “várky” po 10 až 14 dnech. Díky tomu nebudete muset sklízet všechny hlávky najednou. Zvolit můžete i různé druhy, ať už klasiku v podobě hlávkového salátu, nebo třeba salát římský, baby leaf nebo různé speciální odrůdy.
Saláty jako cíl útoků škůdců
Salát bohužel přitahuje celou řadu škůdců, kteří dokážou úrodu zničit během pár dní. Mezi nejčastější patří mšice, které se často ukrývají na spodní straně listů. Poznáte je například podle zkroucených či zdeformovaných listů. Jelikož se na salátech zabydlují mšice ve stejné barvě jako jsou listy, samotný hmyz rozpoznáte až při sklizni a bližším pohledu. Mšice vysávají šťávu z listů a zároveň přenášejí virová onemocnění. Chcete-li se jich zbavit přírodní cestou, vyzkoušejte zálivku kopřivovou jíchou, postřik mýdlovou vodou nebo třeba biologickou ochranu pomocí slunéček sedmitečných.
Dalším záškodníkem je plzák španělský a jiné druhy plžů. Listy jsou po jejich výskytu okousané a plné slizových stop. Pokud chcete slimáky ručně sbírat, vezměte si čelovku a vyražte na lov brzy ráno nebo pozdě večer. Jsou totiž aktivní především po setmění, v horkém a slunečném počasí se ukrývají. Kromě slimáků se ještě na salátech objevuje třeba květilka, drátovci nebo housenky různých druhů motýlů.
Přirozený odpuzovač slimáků i dalších škůdců
Afrikány neboli aksamitníky jsou na pohled krásní květiny, které dodají barvu každému zeleninovému záhonu. Kromě estetické hodnoty mají i další využití. Jejich zvláštní aroma totiž odpuzuje škůdce. Vůně je nepříjemná různým druhům hmyzu, ale i slimákům, kteří si na salátech rádi pochutnávají. Využití těchto “přírodních repelentů” má mnoho výhod. Není potřeba používat v zahradě tolik chemických přípravků, protože při správně zvolené kombinaci rostlin si zahrádka se škůdci poradí sama. Kromě aksamitníků mají podobný odpuzující účinek i klasické muškáty nebo třeba některé bylinky. Rostliny tak nejsou plné zbytkové chemie a nehrozí ani případná otrava pro užitečné druhy hmyzu, jako jsou včely, čmeláci nebo motýli.
Další výhodou afrikánů je, že jsou velmi nenáročné na pěstování. Rostou téměř v jakékoliv půdě, nevyžadují zvláštní péči a zvládnou i sušší období. Zároveň půdu okysličují a díky svému hlubokému kořenovému systému ji pomáhají hezky provzdušnit, prokypřit a udržovat v dobré kondici. Afrikány se vyplatí vysazovat v dlouhých pásech podél záhonů, ať už v nich pěstujete cokoliv. Můžete je kombinovat třeba s šalvějí nebo levandulí, které škůdci také moc nemusí. Na rozdíl od těchto bylin jsou ale aksamitníky letničky a je třeba je každoročně vysadit znovu.
Ještě lepší výsledky? Přidejte nepříjemné překážky
Přemnožení slimáci se bohužel jen tak před něčím nezastaví, a proto je vhodné afrikány ještě kombinovat s dalšími tipy. Jedním z nich je rozsypání podrcených vaječných skořápek mezi saláty. Podobně funguje třeba ostrý štěrk nebo hrubý písek. Při zvýšeném výskytu slimáků dejte kolem záhonu i měděné pásy nebo plechovky s pivem. Další osvědčenou metodou je mulčování záhonů slámou. Ta ztíží slimákům pohyb, a zároveň udrží půdu hezky vlhkou a poskytne rostlinám příjemné mikroklima.
