Na tohle dávám kopr a mrkev. Odrážejí škůdce a rostou jako na steroidech
Zahradničení zdaleka nespočívá pouze v sázení, zasévání, zalévání a následné sklizni. Ve skutečnosti se jedná o poměrně komplexní záležitost, kterou je možné rozebrat do velké hloubky.
Každý zkušený zahradník má svou strategii, kterou však mnohdy dlouhá léta upravuje, než je s výsledkem své práce plně spokojený. Jednou z nejzákladnějších strategií je tzv. kombinované sázení rostlin podle rostlinných společenství, respektive osevní sled. Tento princip spočívá ve strategickém sázení rostlin na určité pozice tím způsobem, aby se navzájem doplňovaly a tím pádem co nejvíce prosperovaly. To mimo jiné znamená, že by se nad nízké rostliny měly sázet vysoké rostliny, nebo že na sebe, vedle sebe či po sobě není vhodné vysazovat rostliny z téže čeledi či rodu – z toho důvodu, že potřebují stejné živiny, kterých by pak bylo v půdě nedostatečné množství. Jak je to v tomto směru s koprem a mrkví? Na jaké stanoviště je dobré tyto rostliny dávat?
Pokud dáte mrkev na toto stanoviště, bude růst jako nikdy před tím
Mrkev je relativně nenápadná, avšak nesmírně populární, kořenová zelenina z čeledi miříkovitých. Její kořen, který je typický svou křiklavou barvou, se přidává do celé řady pokrmů z různých kuchyní světa.
Nejenže je mrkev velmi chutná, avšak taktéž obsahuje širokou škálu živin, které jsou pro lidský organismus velice prospěšné – zejména vysoké množství tzv. betakarotenu, který funguje jako skvělý antioxidant – to v překladu znamená, že chrání tělo před působením volných radikálů, které mohou poškozovat buňky a tkáně. Není tedy vůbec k podivu, že si ji oblíbili i výživoví poradci.
Tuto zeleninu si samozřejmě můžete koupit v obchodě, ale v takovém případě nebude ani zdaleka tak chutná a zdravá, jako když si ji vypěstujete na zahrádce bez použití škodlivé chemie. Na jaké stanoviště ji ovšem zasadit, aby rostla „jako z vody“?
Podle zkušených zahrádkářů je mrkev vhodné dávat na stanoviště, kde předchozí sezonu nebyly zasazené rostliny, které v půdě zanechávají velké množství dusíku a nevytvářejí podobné kořeny.
V praxi to znamená, že ideální předplodinou (plodinou pěstovanou na daném stanovišti minulou sezonu) jsou pro mrkev například zástupci listové zeleniny (například špenát a salát) či plodové zeleniny (kupříkladu okurky, dýně, papriky nebo lilek). Dle některých zahradníků jsou vhodnými předplodinami i zástupci košťálové zeleniny, kam se řadí třeba zelí, květák, kapusta či kedlubna.
Co se týče sousedů, mrkvi se bude nejlépe dařit na stanovišti, které se nachází vedle česneku, pórku, pažitky či šalotky. Úplně nejlépe se ji povede v sousedství cibule. Tyto dvě rostliny se totiž navzájem chrání před škůdci a zároveň se neobírají o esenciální živiny – díky tomu rostou jako na steroidech.
Kopr je nenáročná rostlina, ale pokud ji zasadíte na toto stanoviště, budete se moci těšit z mimořádně hojné úrody
Pěstování kopru není nikterak náročné – naopak je považováno za jedno z nejsnazších. Pokud ovšem chcete sklidit obzvláště velkou úrodu této aromatické rostliny, je třeba držet se několika důležitých zásad.
Kopr vonný se taktéž řadí do čeledi miříkovitých, což znamená, že má velmi podobné nároky na pěstování jako mrkev – potřebuje půdu s nízkým obsahem dusíku. Ideálními předplodinami jsou tedy rovněž zástupci listové, košťálové a plodové zeleniny. Obzvláště vhodným stanovištěm je pak to, kde před sezonou rostly okurky či zelí.
Mezi nejvhodnější sousedy se pak řadí brambory či cibule.
Zdroje: pastvinyzvirat.cz, receptyprimanapadu.cz
