Zahraniční obchod skončil v lednu po 11 měsících v přebytku
Podle předběžných údajů skončila v lednu bilance zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách přebytkem 9,5 miliardy korun. To je o 2,1 miliardy více než ve stejném období loňského roku. Údaje zveřejnil Český statistický úřad, uvedl webový portál Businessinfo.cz
Celkové saldo zahraničního obchodu se zbožím příznivě ovlivnil zejména meziročně vyšší přebytek obchodu s motorovými vozidly o šest miliard korun.
Nepříznivý vliv na celkové saldo měl naopak zejména větší deficit obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji o 2,5 miliardy, rafinovanými ropnými produkty o 1,5 miliardy a ropou a zemním plynem o 1,3 miliardy (v důsledku vyššího dovezeného množství).
„Leden bývá tradičně spojen s kladnou obchodní bilancí. V českém zahraničním obchodu se zbožím toto platí už od roku 2010. Nejinak tomu bylo i v prvním měsíci roku 2023. Tentokrát se dařilo zejména vývozu motorových vozidel, který ve sledovaném měsíci vzrostl meziročně téměř o čtvrtinu a mírně tak překročil 100 miliard korun,“ říká Stanislav Konvička, vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ. Vývoz vzrostl meziročně o 12,1 procenta na 375,5 miliardy korun a dovoz o 1,8 procenta na 366 miliard.
Exportu nepřeje silná koruna
Podle generálního ředitele agentury CzechTrade Radomila Doležala se do finančního objemu propisuje nepříznivě silná korun. „V neprospěch exportérů hraje kurz tuzemské měny, která se drží a bude v nadcházejících měsících zřejmě ještě držet na nezvykle silných úrovních. Důležitý bude také vývoj situace na Ukrajině, který je těžké předpokládat, ale české firmy jsou připraveny se zapojit do nejnutnějších dodávek,“ uvedl Doležal.
Podle něj se slibně jeví i některé mimoevropské trhy. „Naše zahraniční kancelář v Istanbulu průběžně mapuje příležitosti, které vyvstávají se začínající obnovou Turecka po ničivém zemětřesení. Velký potenciál vidíme také v USA, kde tento měsíc otevíráme další kancelář, tentokrát v texaském Austinu, čímž posilujeme pozici v jižní části Spojených států,“ uvedl šéf agentury CzechTrade.
Přebytek nevydrží dlouho
Podle analytika Vladimíra Pikory je z makroekonomického hlediska důležité, že dovozy rostou podstatně rychleji než vývozy. „Dovoz roste o 2,3 %, zatímco vývoz jen o 0,4 %. To znamená, že dříve či později přebytek zahraničního obchodu skončí. To by koneckonců odpovídalo ekonomice, která dováží předražené suroviny a má silnou měnu dusící exportéry,“ míní Pikora.
„Dobrý lednový výsledek neříká nic o samotném zdraví ekonomiky. Od roku 2010 jsme měli v lednu přebytek vždy. Vloni v lednu činil 7,4 miliardy korun, přitom celý rok jsme měli deficit téměř 200 miliard. Něco podobného očekávám i letos. Celkový deficit bude ale nižší i proto, že průměrná cena ropy a plynu nebude tak vysoká jako vloni. Většímu zlepšení zahraničního obchodu bude ale bránit silná koruna. Za celý rok 2023 tedy čekám deficit kolem 160 miliard a mnozí tak budou stále poukazovat na to, že by měla být koruna slabší,“ dodává Pikora.
Už na únorové statistice se podepíše útlum automotive průmyslu
Také podle Miroslava Nováka, analytika společnosti Akcenta, zůstává výhled na vývoj zahraničního obchodu v letošním roce spíš smíšený. „Pozitivem je, že pokračuje stabilizace dodavatelských řetězců, což se kladně promítá do finalizace výroby. Stabilizují se indexy podnikatelských nálad v eurozóně a částečně i zahraniční poptávka. Na dovozní straně je bezpochyby pozitivní pokles cen dovážených energetických komodit. Problémy však rozhodně nekončí, když v únoru došlo k omezení produkce v sektoru automotive, což bude mít pravděpodobně negativní dopad do únorového výsledku zahraničního obchodu,“ upozorňuje Novák.
„Zahraniční poptávka může být během roku rovněž tlumena restriktivní měnovou politikou Evropské centrální banky a v neposlední řadě nelze zapomínat ani na silně posilující korunu na začátku letošního roku, což je negativní především pro exportní podniky,“ dodává analytik.
Bilanci zahraničního obchodu zlepší levnější suroviny
Podle ekonoma Víta Hradila ze společnosti Cyrrus se letošek měl nést ve znamení postupného zlepšování české obchodní bilance. „Hlavním faktorem v tomto vývoji zřejmě nebude zlepšení exportního výkonu, který zůstane utlumen zpomalením zpracovatelského sektoru v tuzemsku i na partnerských trzích, jako spíše poklesem objemu dovážených energetických surovin. Ty totiž s největší pravděpodobností již nezopakují raketové zdražení z loňského roku,“ uvádí Hradil.
„Ani letos ovšem nebude označení ´exportní ekonomika´ pro Česko právě přiléhavé, když podle nás skončí celoroční obchodní bilance v hlubokém mínusu, pravděpodobně poblíž 100 miliard korun. I to by ovšem po loňských mínus 200 miliardách představovalo výrazné zlepšení. Zpět k tradiční pozitivní obchodní bilanci se ale pravděpodobně vrátíme již v roce 2024,“ uzavírá Hradil.
Zdroj: businessinfo.cz