Vaše peněženka toho o vás může hodně říct. Skládání bankovek podle nominální hodnoty může znamenat větší potřebu kontroly
Každý to má jinak. Někdo nahází peníze do peněženky, jak mu přijdou pod ruku, jiný má potřebu mít všechno v lajně – stovky ke stovkám, padesátky k padesátkám, hezky srovnané podle velikosti a všechny bankovky stejným směrem.
Na první pohled nevinný zvyk. Jenže podle psychologů může tohle chování leccos naznačovat o povaze, vztahu k penězům i o vnitřním napětí, které člověk nosí s sebou.
Řád, nebo posedlost?
Lidé, kteří si systematicky třídí bankovky, bývají podle výzkumů více orientovaní na pořádek, pravidla a kontrolu. Někdy jde o praktický návyk – prostě je jednodušší rychle sáhnout po správné částce. Jenže u některých se ze zvyku stává až nutkání. Pocit, že peníze „musí“ být v dokonalém pořádku, jinak přichází nepohoda nebo nervozita. A to už může být známka úzkostných tendencí nebo perfekcionismu, který člověka brzdí i v jiných oblastech života.
Protiklad: chaos jako svoboda
Na opačném konci spektra stojí ti, kteří bankovky prostě nahází do peněženky nebo kapsy bez ladu a skladu. Pro ně jsou peníze spíš prostředek než fetiš. Psychologové říkají, že u takových lidí jde často o větší spontánnost a menší potřebu mít věci pod kontrolou. Na druhou stranu to může ukazovat i na lehkovážný vztah k financím – kdo si neváží pořádku v drobnostech, může mít chaos i v rozpočtu.
To, jak zacházíme s hotovostí, není jen praktická stránka věci. Je to i odraz toho, jak vnímáme peníze samotné. Pro někoho jsou symbolem jistoty, proto je pečlivě hlídá a třídí. Pro jiného představují jen nástroj – rychle je utratit, rychle doplnit. Ať už jde o pořádek, nebo chaos, oboje se dá číst jako určitá „psychologická vizitka“.
Kdy zbystřit
Psychologové upozorňují, že samo o sobě třídění bankovek není problém. Stejně jako jejich neuspořádanost. Varovným signálem je až moment, kdy se z toho stane nutkavý rituál – třeba když člověk nedokáže zaplatit, dokud si nejprve nesrovná všechny bankovky, nebo má nepřiměřený vztek, pokud je peníze „rozhozené“. V takové chvíli už nejde jen o zvyk, ale o nástroj, jak ulevit úzkosti.
Zajímavé je, že vztah k pořádku v peněžence se liší i podle zemí. V Japonsku je běžné mít bankovky vždy perfektně srovnané – považuje se to za projev úcty k penězům i k obchodníkovi. V některých evropských státech naopak převládá spíš ležérní přístup a lidé si s tím velkou hlavu nedělají. To jen ukazuje, že stejné chování může být v jedné kultuře vnímáno jako normální, zatímco jinde působí podivně.
Peněženka jako zrcadlo
Možná se to zdá malicherné, ale i taková drobnost, jako je stav naší peněženky, dokáže leccos napovědět. O povaze, vztahu k pořádku, k financím i k sobě samotným. Neznamená to, že kdo má bankovky chaoticky, je nezodpovědný, a kdo si je třídí, je nutně perfekcionista. Ale může to být vodítko – malé okno do našeho vnitřního světa.
Zdroj: bps.org.uk, reddit.com, quora.com
