Češi zanevřeli na své obvodní lékaře. Objevili zařízení, kde udělají všechna odborná vyšetření okamžitě, bez čekání a v nadstandardní kvalitě
Prázdné čekárny u praktiků to nejsou, ale trend je cítit: stále víc Čechů si říká, že zdraví si zaslouží servis, ne maraton po ordinacích. Místo klasického „nejdřív praktik, pak žádanka, pak čekání“ volí jeden vchod do soukromého centra, kde pod jednou střechou vyřídí odběr krve, ultrazvuk, internu i konzultaci.
A není to čistě pražská móda. Kombinace chybějících praktiků, stárnoucí populace a dlouhých objednacích lhůt žene lidi tam, kde slibují rychlost a komfort.
Proč lidé odcházejí od běžného doktora
Nedostatek praktických lékařů není nový problém, ale zhoršuje se. V dnešní době až milion lidí praktika vůbec nemá – část ho nesežene, část nechce a obchází systém přes specialisty či pohotovosti. Výsledek? Napjaté kapacity a delší čekání pro všechny.
Čekací lhůty navíc neřeší jediný obor. Od diabetologie po onkologickou prevenci naráží pacient i lékař na plné diáře, limity a byrokracii. I když stát slibuje elektronické nástroje pro lepší sledování čekacích dob, plošně funkční budou až v dalších letech. Mezitím se poptávka po rychlém vyšetření přesouvá do soukromé sféry.
Co nabízejí soukromá centra pod jednou střechou
Klíčový rozdíl není jen v kyblíku s kapslemi do kávovaru v lobby. Jde o organizaci péče: menší počet registrovaných klientů na lékaře, jasné sloty, koordinátor, který pacienta provede, a balíčky prevence, kde je vše podstatné poskládané do jednoho dne. Takový „one-stop check-up“ má především u vytížených lidí velký úspěch. Modely často fungují na tzv. concierge principu: členství za roční poplatek výměnou za lepší dostupnost, kvalitu vyšetření a rychlé termíny u specialistů.
Prémiové programy u nás často kombinují péči hrazenou z veřejného pojištění s nadstandardním servisem – například nonstop linkou, krátkými termíny nebo koordinací vyšetření. Pro klienta je podstatné, že většinu potřeb vyřeší bez překážkové dráhy po poliklinikách.
Ekonomové ale upozorňují na dvojsečnou zbraň. Když si část populace zaplatí lepší přístup k lékaři, může to zlepšit jejich zdraví, ale zároveň hrozí, že se čas lékařů přesune k těm, kdo si připlatí, a ostatním se dostupnost zhorší.
Kolik to stojí a co si pohlídat
Ceníky se liší podle balíčku a města, princip je však podobný: roční členství (pro jednotlivce, páry či rodiny) a k tomu zahrnutý objem služeb. Část úkonů hradí pojišťovna, komfort a koordinace jsou nad rámec. Před podpisem smlouvy se proto vyplatí číst, co přesně je v programu v ceně, jaké jsou limity vyšetření a jaké garantované termíny. U modelu concierge sledujte i velikost „kmenového“ portfolia lékaře – právě limit klientů je to, co umožňuje delší dobu na pacienta.
Užitečné je také vědět, jak centrum spolupracuje s nemocnicemi a špičkovými pracovišti. Ideální je, když koordinátor umí zajistit návaznost a přinést na jedno místo výsledky vyšetření, které by jinak putovaly mezi různými ambulancemi týdny.
Není to zázračná pilulka (a neměla by být jen pro vyvolené)
Pravdou je, že soukromé centrum nevyřeší systémové problémy. Bez posílení primární péče, motivací pro lékaře a chytřejší digitalizace se bude tlak na specialisty dál zvyšovat. Plánované elektronické žádanky a lepší transparentnost čekacích dob mohou část problémů srovnat, ale než změny naběhnou plošně, lidi logicky hledají rychlejší cesty.
Zahraniční zkušenosti i první studie navíc ukazují, že model concierge má svá „ale“. Funguje báječně pro ty, kteří si ho mohou dovolit, zvyšuje spokojenost a prevenci, ale při masivním rozšíření může prohlubovat nerovnosti v přístupu ke zdravotníkům. V české debatě se proto vyplatí držet oba póly: ano komfortu i rychlosti, ale zároveň investicím do páteře systému.
Zdroje: archiv.hn.cz, ct24.ceskatelevize.cz, seznamzpravy.cz, zdravotnickydenik.cz, cbsnews.com
