10 let každý den po příchodu domů jsem všechny drobné z peněženky nasypal do sklenice. Tipněte, jakou sumu jsem našetřil. Spadne vám čelist
Každý má svůj způsob, jak si odkládat peníze. Někdo šoupe stovky do obálky, jiný si nastaví trvalý příkaz na spořicí účet a pak jsou tací, kteří mají mnohem praktičtější a zároveň zábavnější metodu. Stačí se zbavit všech drobných, které vás v peněžence tíží, a hodit je do jedné velké sklenice.
Přesně to jsem dělal já. Poctivě a pravidelně. Každý den po příchodu domů jsem vysypal peněženku a sklenice se pomalu plnila. Po deseti letech jsem zjistil, že mám doma poklad, který by vystačil i na solidní dovolenou nebo zánovní auto.
Jak to celé začalo
Začátek byl vlastně úplně banální. Vracel jsem se z práce, peněženka přetékala drobnými mincemi a já už měl dost toho, že váží pomalu půl kila. Rozhodl jsem se proto udělat pořádek a všechny kovové spolubydlící poslat do jedné velké sklenice. Bylo to jednoduché a mělo to jednu obrovskou výhodu. Nemusel jsem už nikdy řešit, že se mi peněženka nebezpečně naklání do strany. Zpočátku to byla jen recese. Jenže jak se sklenice plnila, začalo to dávat smysl.
Drobné mince jako trénink disciplíny
Možná to zní banálně, ale každodenní sypání drobných do sklenice má v sobě něco ze zenového rituálu. Člověk si buduje disciplínu, zvyká si na pravidelnost a navíc má neustále na očích důkaz, že i maličkosti se počítají. Každý desetník, pětikoruna nebo dvacetikoruna se sice zdají bezcenné, ale jakmile se spojí dohromady, dokážou velké věci. Je to podobné jako s návštěvami posilovny. Jednou to nic nezmění, ale když vydržíte roky, výsledek je ohromující.
Matematika, která vás posadí na zadek
Pojďme k číslům. Když vysypete do sklenice průměrně třicet korun denně, vypadá to jako směšná suma. To jsou dvě kávy v automatu nebo půlka lístku na tramvaj. Jenže pak se na to podíváme přes kalkulačku. Třicet korun krát tři sta šedesát pět dní v roce krát deset let dává dohromady sto devět tisíc pět set korun. Ano, čtete správně. Částka, která už není vůbec k zahození. Najednou zjistíte, že máte v obýváku místo dekorace spořicí produkt s výnosem, který by vám banka mohla závidět.
Co všechno se dá za takové peníze pořídit
Sto devět tisíc pět set korun není jen číslo. To je pořádná suma, za kterou se dá pořídit ledacos. Můžete si dopřát luxusní dovolenou u moře, koupit si nový mobil, který vám budou kamarádi závidět, nebo si klidně splnit sen a pořídit malou motorku. Pokud jste spořivější typ, klidně si tu částku dejte jako první splátku na byt či dům. Nebo si otevřete investiční účet a z drobných mincí vytvořte základní kapitál, který se vám bude dál zhodnocovat. Možnosti jsou téměř nekonečné.
Bonusový efekt překvapení
Na celé té metodě je nejlepší ten moment, kdy po letech sklenici vysypete. Najednou se vám po bytě rozkutálí stovky mincí a vy máte pocit, že jste se ocitli v pohádce o loupežnících. Ta vizuální hromada má svou váhu nejen fyzickou, ale i psychologickou. V ten okamžik si uvědomíte, jak moc se vyplatí vydržet. Je to, jako když otevřete po deseti letech krabici s dopisy a zjistíte, že každý z nich má hodnotu. Jen tentokrát je tou hodnotou opravdová hotovost.
Pointa celého příběhu
Možná si říkáte, že by bylo lepší ty peníze investovat hned nebo uložit na účet. Možná ano. Ale tahle metoda má kouzlo v tom, že je jednoduchá a zábavná. Nemusíte nic nastavovat, nic řešit s bankou, nic podepisovat. Jen sypete drobné do sklenice a těšíte se na výsledek. A když po deseti letech otevřete sklenici, spadne vám čelist. Protože zjistíte, že se vám drobné proměnily v částku, kterou by vám leckdo záviděl.
