Tyhle rostliny vám vysávají život ze zahrady. Odstraňte je, dokud je čas
Některé rostliny sice vypadají na první pohled neškodně, nebo dokonce okrasně, pravdou však je, že se v zahradě chovají jako neúnavní vetřelci a doslova z ní vysávají život.
Tyto rostliny se často šíří po celé zahradě závratnou rychlostí. Přitom zabírají půdu druhům, které v zahradě chceme mít, narušují prostor užitkovým rostlinám a berou jim živiny. Plevelů a invazivních druhů je navíc velmi těžké se zbavit. Obyčejné vytrhání často nestačí a důvodem je i fakt, že zahradníci přítomnost těchto rostlin ze začátku často podcení a snaží se je zlikvidovat, až už je pozdě.
Invazní rostliny nepatří do zahrady ani do přírody
Křídlatka (Reynoutria japonica) je jedním z nejvíce agresivních invazních druhů u nás. Dříve se tato rostlina vysazovala do okrasných zahrad, ve kterých působila velmi esteticky. Dnes roste prakticky všude – kolem cest, v příkopech, kolem lesů i na zahradách. Oddenky křídlatky údajně dokážou prorůstat i drobnými prasklinami v betonu a během jedné sezóny dokáže rostlina vyrůst až tři metry vysoko. Navíc likviduje všechny konkurenční druhy ve svém okolí a zlikvidovat ji chce vytrvalost a ideálně totální herbicid.
Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) je obrovská rostlina, která kvete krásnými bílými květenstvími, které jsou často mnohem větší než dlaň. Kontaktem s mízou této rostliny si však může člověk přivodit nehezkou alergickou reakci a celá rostlina je navíc jedovatá. Bolševník se šíří českou přírodou agresivně, produkuje totiž velké množství lehkých semen. Na tuto situaci reaguje dokonce česká legislativa, která nařizuje majitelům pozemků, aby zabránili šíření tohoto nebezpečného druhu.
Pcháč oset (Cirsium arvense) je svým vzhledem velmi podobný bodlákům. Na rozdíl od nich se ale rychleji šíří a na zahradě jde v podstatě o obtížný plevel, který za pár týdnů zamoří celý záhon. kvůli hlubokému kořenovému systému s oddenky je navíc velmi těžké rostlinu vykopnout motyčkou a ze zahrady nadobro odstranit.
Krásné, ale nebezpečné
Zlatobýl kanadský (Solidago canadensis) je invazní severoamerický bylina, která se intenzivně šíří naší přírodou a vytlačuje původní druhy. Na pohled jde o krásnou majestátní rostlinu, která v létě bohatě kvete zářivě žlutými převislými květy. Do zahrady si ji ale nevysazujte. Šíří se samovýsevem a během pár sezón tak bude všude.
Břečťan popínavý (Hedera helix) je oblíbený pro svou schopnost obrůst prakticky cokoliv. Ať už potřebujete zakrýt nehezkou zídku, plot, nebo jen zkrášlit silný kmen starého stromu. Jenže právě v tom je jeho problém. Drobné kořeny se prorostou prakticky vším a způsobují narušení statiky. Když se pak rozhodnete břečťan odstranit, je téměř nemožné se ho zbavit.
Pampová tráva (Cortaderia selloana) je exotická okrasná rostlina, která je v posledních letech velmi módní. Jedná se však o silně konkurenční druh, který vytlačuje okolní rostliny a doslova vysává živiny z půdy. Při hnojení má pak tendence se rozrůstat i do okolí a může být problém ji zkrotit.
Nepříjemný plevel, který zamoří trávník i záhony
Pýr plazivý (Elytrigia repens) je jeden z nejvytrvalejších plevelů našich zahrad. Šíří se podzemními oddenky, které se při rytí nebo kopnutí motyčkou snadno odlomí a z pozůstatků v půdě vyroste za pár dní nový kus. Pýr půdu velmi vyčerpává, bere jí vodu i živiny, dusí okolní vegetaci a například z trávníku umí úplně vytlačit klasické traviny.
Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria) je léčivá bylina, kterou nalezneme kolem cest, na okrajích lesů, kolem řek a podobně. Někteří lidé se rozhodnou pro její pěstování právě pro její pozitivní účinky na naše zdraví. V zahradě se však často rychle rozšíří, protože zde má mnohem lepší podmínky než ve volné přírodě. Prorůstá trávníkem, mezi záhony, dokonce i v prasklinách betonových chodníků. Když se bršlice jednou dostane do zahrady, prakticky se z ní stává její trvalý obyvatel.
Svlačec rolní (Convolvulus arvensis) v zahradách často nechávají zahradníci-začátečníci. Tato rostlinka má totiž romantické bílé květy, které připomínají zvonky. Nenechte se však zmást, svlačec se totiž často ovíjí kolem zbytku rostlin a doslova je udusí. Velmi snadno se navíc množí pomocí kořenů i semen a jeho odstranění je časově i fyzicky náročné.
