Mzdy vs. rostoucí ceny: Brzdit je může nízká produktivita, inflace i tržní poptávka
Možná jste si všimli, že i když vám přidali pár stovek nebo tisícovku k výplatě, stejně máte pocit, že si toho z obchodu odnesete méně než dřív. Není to optický klam. Na vině je rozdíl mezi takzvanou nominální a reálnou mzdou. A právě tento rozdíl často způsobuje, že se lidé cítí chudší i tehdy, když podle výplatní pásky by měli být bohatší.
Co je to nominální a reálná mzda
Nominální mzda je částka, kterou vidíte na své výplatní pásce. Řekněme, že vyděláváte třicet tisíc měsíčně. To je vaše nominální mzda. Jenže ta sama o sobě neříká nic o tom, co si za ni můžete koupit. Když totiž ceny rostou a inflace se rozjíždí jako vlak bez brzd, těch třicet tisíc má menší sílu než dřív. A právě tehdy vstupuje do hry reálná mzda. Ta vyjadřuje, kolik si za svůj výdělek opravdu koupíte v porovnání s minulostí. Pokud je inflace vysoká a mzda zůstává stejná nebo roste jen mírně, reálná mzda klesá. Výsledkem je že si koupíte méně rohlíků, méně kávy a mnohem méně radosti.
Inflace žere mzdy jako hladová housenka
Vysoká inflace způsobí že se vám příjem sice opticky zvyšuje, ale reálně z něj ukrajují rostoucí náklady. Třicet tisíc dnes rozhodně nemá stejnou hodnotu jako před pěti lety. A pokud vám zaměstnavatel nezvýšil plat rychleji, než rostly ceny, tak vám vlastně přidal mínus.
Firmy neřeší mzdy jen podle toho, co chtějí lidé slyšet, ale podle toho co, si mohou dovolit. A tady přichází na scénu produktivita práce. To je jednoduše řečeno množství práce nebo hodnoty, kterou zaměstnanec vyprodukuje za jednotku času. Když firma zefektivní výrobu, může si dovolit vyšší mzdy. Když produktivita stagnuje nebo klesá, není z čeho brát. Je to, jako když pečete dort a najednou se vám nedaří vyšlehat sníh. Cukru a vajec máte dost, ale bez objemu to prostě nevypadá dobře.
Poptávka trhu jako neviditelný dirigent
Další klíčový hráč je poptávka. V oborech, kde je po lidech hlad a chybí kvalifikovaní pracovníci rostou mzdy rychleji. Příkladem mohou být IT specialisté nebo řemeslníci. Naopak v profesích, kde je velká konkurence nebo nižší bariéra vstupu jsou platy často pod tlakem. Trh prostě reaguje jako kuchař. Víc koření dá tam kde je jídlo mdlé a ubere tam kde už to pálí.
Jak si porovnat vlastní příjem s průměrem
Chcete vědět, jak si stojíte? Prvním krokem je zjistit průměrnou mzdu ve vašem odvětví. Tato data zveřejňuje Český statistický úřad a mnohé pracovní portály. Porovnejte svou hrubou mzdu s průměrem a zvažte další faktory jako region, délku praxe či kvalifikaci. Pokud zjistíte že zaostáváte o několik tisíc není hned nutné panikařit, ale možná je čas na rozhovor s nadřízeným nebo na upgrade vlastních dovedností.
Zvyšování platu není všelék
Když vám šéf přidá, nemusí to automaticky znamenat lepší život. Pokud totiž inflace běží rychleji, než vaše přidání jste stále na stejné nebo horší pozici. Proto je důležité sledovat nejen kolik dostanete ale také co si za to pořídíte. Peněženka vám to možná neřekne, ale nákupní košík ano.
Rozdíl mezi nominální a reálnou mzdou může být klíčem k pochopení, proč se někdy cítíte finančně nestabilně, i když máte práci a pravidelný příjem. Inflace, produktivita i situace na trhu práce hrají v tomto příběhu hlavní roli. A pokud se vám zdá, že vám peníze mizí rychleji, než přicházejí, možná je čas přestat koukat jen na čísla na výplatní pásce a začít sledovat širší souvislosti. V tomhle případě totiž tabulka nestačí. Musíte se podívat i na to, co leží vedle ní. Třeba účet za elektřinu nebo účtenku z obchodu.
