Tuto knížku jsme jako povinnou četbu ve škole nenáviděli. Kdo je chytrý a nevyhodil ji, má dnes minimálně 30 000 Kč v kapse

Kdysi jsme je s povzdechem otvírali a s odporem četli. Povinná četba byla pro mnohé spíš trestem než radostí. Kdo ale některé z těchto knih odložil na půdu nebo schoval do skříně, může dnes zjistit, že drží v rukou opravdový poklad, který má větší cenu než tehdy.

V paměti máme školní seznamy, které nás strašily už o prázdninách. Místo oblíbených dobrodružných románů nás čekaly těžkopádné svazky se žlutými stránkami a archaickým jazykem. Kolik z nás si tehdy myslelo, že tyto knihy mají cenu jen při zkoušení u tabule?

Jenže čas hraje jinou hru. To, co jsme kdysi odkládali s nechutí, má dnes sběratelskou hodnotu. Někdejší povinná četba se proměnila v předmět aukcí a obchodů. A zatímco tehdy jsme se z ní snažili vyvléknout, dnes by nám mohla zaplatit třeba dovolenou u moře nebo krásný nový nezapomenutelný zážitek.

Když se z povinné četby stane investice

První vydání knih mají mezi sběrateli zvláštní postavení. Oproti pozdějším dotiskům si drží větší cenu, a když k tomu přidáte zachovalý stav, původní obálku, nebo dokonce podpis autora, částka může vyskočit nečekaně vysoko. Někdy rozhodne i drobnost, třeba tisková chyba, jiná vazba nebo fakt, že se výtisků vyrobilo jen pár.

Knihy, které jsme na střední škole brali spíš jako nutné zlo, často vyšly právě v takto omezených sériích. A to je důvod, proč jsou dnes vyhledávané. V aukcích se objevují příběhy lidí, kteří objevili zapomenutý svazek na půdě a nakonec ho prodali za částku, která by jim kdysi připadala naprosto nereálná, klidně i přes třicet tisíc korun.

Z někdejší povinné četby se tak staly sběratelské klenoty. Příkladem je první vydání Čapkova RUR, které se na trhu objeví jen zřídka a vyvolává mezi sběrateli velký zájem. A není to jediný případ, i další klasiky, které jsme kdysi četli s nechutí, se v prvním vydání a dobrém stavu proměnily v poklady, jejichž hodnota by nám dřív připadala jako sen nebo vzdálená pohádka.

Jak poznat, že doma leží poklad

Ne každá stará kniha má automaticky vysokou cenu. Rozhodující je kombinace několika faktorů: vydání, stav, kompletnost a vzácné rysy. Pokud kniha neleží rozpadlá a nesloužila jako podložka pod hrnek s čajem, šance na zajímavou částku existuje.

Sbírky bývají lákadlem hlavně pro milovníky literatury a sběratele. Ti vyhledávají prvotisky, edice z malých nákladů a díla, která se už dlouho nereprintovala. Kdo má doma knihovnu po babičce, měl by se na ni podívat pozorněji. Může v ní ležet poklad, o kterém dosud neměl tušení.

Důležité je i to, v jakém prostředí byla kniha uchovávána. Pokud ji roky nahlodával prach a vlhkost, cena rychle klesá. Naopak svazek, který zůstal v suchu, s neporušenou vazbou a bez skvrn, má šanci zaujmout i náročné sběratele.

Co s nalezeným pokladem

Pokud máte podezření, že držíte v rukou vzácný výtisk, vyplatí se poradit se s odborníkem. Antikvariáty a aukční domy umí knihu ocenit, případně ji rovnou zařadit do dražby. A právě aukce bývají místem, kde ceny šplhají vzhůru, protože sběratelé mezi sebou soutěží o každý výtisk.

Může se stát, že kniha, kterou jste považovali za bezcenný pozůstatek školních let, vám zaplatí nový telefon, exotickou dovolenou nebo klidně i několik měsíců nájmu. A to už je dost pádný důvod pro to, abyste se do rodinné knihovny podívali znovu a tentokrát s jinýma očima.

Z povinnosti k odměně

Školní léta nám často připadala jako nekonečný boj s nudnými knihami, které jsme četli jen proto, abychom dostali známku. Jenže právě tyto svazky se dnes mohou proměnit v hodnotnou investici.

Pokud jste kdysi nějakou povinnou knihu nevyhodili, ale odložili do krabice na půdu, možná máte v rukou něco, co má cenu desítek tisíc. A tak zatímco dříve jsme tyto knihy považovali za utrpení, dnes se ukazuje, že mohly být tou nejvýnosnější povinnou investicí našeho dětství a dospívání, která se časem opravdu vyplatila.

Zdroje: Deník, Umimeporadit.cz