Vláda chce naučit byznys a veřejnou zprávu k zelenému nakupování
Česká republika, podobně jako ostatní EU státy, musí do roku 2030 recyklovat nebo materiálově využívat 60 % komunálních odpadů, o pět let později o dalších 5 % více. Jedním z hnacích motorů vyšší recyklace je nepochybně zelené nakupování. Ministerstvo životního prostředí je proto podpoří bonifikací výrobků z recyklovaných materiálů v rámci svých dotačních programů, ale také propojením byznysu a státní správy díky nové platformě na ministerských stránkách udržitelného rozvoje.
Od roku 2021, kdy začne nové programové období v rámci EU fondů, zavede ministerstvo finanční bonus (vyšší dotace) poskytovaný z Operačního programu Životní prostředí na vybrané produkty (např. retenční nádrže, kompostéry, zatravňovací dlaždice), které budou obsahovat určitý podíl recyklovaných plastů.
„Detaily bonifikace se aktuálně připravují, pravidla musíme také nejdříve nechat schválit Evropskou komisí, ale už nyní je jasné, že pro přidělení bonusu bude podmínkou reálný nákup produktů s podílem recyklátu. Díky bonifikaci chceme vytvořit poptávku na trhu s určitými konkrétními výrobky, u nichž víme, že kvalitní recyklované produkty již existují. Vyšší poptávka zvýší jejich dostupnost a sníží jejich cenu. Pro rozjezd určitého segmentu zeleného nakupování to může být dost zásadní,“ uvedl dnes ministr životního prostředí Richard Brabec.
S ostatními rezorty ministerstvo také diskutuje o dalších odvětvích, kde existují dostupné zelené alternativy k běžným výrobkům, a mohly by častěji poptávat v rámci veřejných zakázek realizovaných státní správou. Nabízejí se především oblasti jako je výstavba silnic a dálnic či železnic a využití plastů na protihlukové stěny ad.
Pro veřejné zelené zakázky připravilo MŽP už v roce 2017 sadu metodik[1], které při nákupech umožňují zohledňovat environmentální parametry a stanovují tyto parametry přímo včetně hodnot, nebo poskytují alespoň návod, jakým způsobem mohou být environmentální parametry zohledněny. Zejména u složitějších řešení je totiž nutné vždy posoudit individuální podmínky.
Otázka udržitelného rozvoje, kam nepochybně patří i zelené nakupování, není však pouze záležitostí státu, ale každého z nás. Cílem Ministerstva životního prostředí je proto zapojit soukromé subjekty, veřejnou sféru i jednotlivce do tzv. dobrovolných závazků k udržitelnému rozvoji[2].
V současné době se Ministerstvo životního prostředí také zaměřuje na osvětu. Aktuálně připravuje spuštění platformy #nakupujemeodpovědně, jejímž cílem je motivovat zejména soukromé subjekty a subjekty veřejné správy k upřednostňování nákupu takových produktů či služeb, které mají co nejméně negativní dopad na životní prostředí. Mezi hodnotící kritéria udržitelného nakupování patří energetická náročnost výroby, recyklovatelnost výrobků, uhlíková stopa, transportní vzdálenost aj. Pro lepší orientaci mezi nabídkou výrobků i služeb na trhu už dnes slouží tzv. ekoznačka[3] na obalu daného produktu, která je zárukou, že se jedná o výrobek šetrný k životnímu prostředí.
Zapojit se do odpovědného nakupování navíc může každý, protože šetrné nakupování spočívá např. i v nakupování lokálních či recyklovaných produktů, využívání služeb šetrných k životnímu prostředí, zapojování sociálních podniků ad.
„Odpovědné nákupy firem, veřejné správy i jednotlivců bude možné od 20. září 2020, kdy začíná Evropský týden udržitelného rozvoje, zaregistrovat jako závazek na webu. Každý zaregistrovaný závazek bude mít po roce povinnost reportovat, jak se mu dařilo odpovědný nákup realizovat a jaké výzvy ho v budoucnu čekají. Platforma tak bude upozorňovat na příklady dobré praxe, ale i na výzvy či problémy, kterým různé subjekty čelí. Může se tak stát dobrým zdrojem informací pro státní správu, která by se měla snažit legislativní nebo administrativní problémy spojené se zeleným nakupováním odbourávat,“ uzavírá Anna Pasková, ředitelka odboru politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje MŽP.
