Norsko vidí podnikatelskou příležitost v kuchyňských odpadech

Občas tato řešení hledáme i mimo naše území v zemích, kde odpadové hospodářství dosahuje mnohem lepší výsledky. Dobrými příklady proto je Norsko.

Norsko je země, která v roce 2009 zcela zakázala skládkování odpadů a zaměřila se na jejich využití a třídění. Momentálně Norsko dosahuje úroveň okolo 35% míry recyklace a je na cestě snižování množství odpadu využitého ve spalovnách a upřednostňuje cestu předcházení vzniku odpadů a jeho třídění. Využívání odpadů vnímá jako řešení, které bylo nezbytné v roce 2009, ale není dlouhodobé nakolik v procesu spalování odpadu přichází o velmi cenné materiály, které může odprodat na trhu s druhotnými surovinami.

Nejlépe cíle se jim daří plnit zejména v oblasti sběru a využití PET lahví a plechovek, neboť v rámci země funguje systém zálohování těchto druhů obalů. Za nimi jsou papír a sklo a největší potenciál vidí v oblasti bioodpadů, zejména těch kuchyňských.

Kuchyňské bioodpady v každé zemi vznikají během celého roku a mají podíl v rámci směsného komunálního odpadu.

Podíl odpadu je nejvyšší, tvoří zhruba 15-20%. Spolu i se zahradním bioodpadem během letního období tvoří přibližně 45% odpadů. Je to druh odpadu, který se dá využít různými způsoby a proto je i v Norsku vnímán jako zdroj, který je třeba využívat pro různé účely. V hlavním městě Oslo ho využívají dokonce až 3 způsoby:

Na výrobu kompostu, který je velmi populární u obyvatel města a rovněž ho město využívá i v rámci svých zelených ploch
na výrobu bioplynu, který se využívá k výrobě elektrické energie a tepla

Na výrobu bioplynu, který je využíván jako palivo do autobusů městské hromadné dopravy.
Bioodpad je sbírán v rámci města od každé domácnosti, která má zvláštní zelené pytle na bioodpady. Do tohoto pytle obyvatelé na úrovni domácnosti sbírají tento druh odpadu a vyhazují jej do nádob, které se nacházejí před jejich domem. Odpad se odveze na optickou dotřidovací linku, kde se bioodpad oddělí od ostatních složek. Odtud pak putuje na kompostárnu, nebo do bioplynové stanice, kde se následně zpracovává.

Norsko i když není členem Evropské unie má společné cíle v oblasti recyklace tak jako členské státy, čili i Česká republika. A nejen to. Má i stejný potenciál v odpadech jako máme u nás, ten nejvyšší je právě v bioodpadu jakož zahradních tak i kuchyňských. Neboť tvoří největší složku komunálních odpadů a představují velký zdroj, který zatím není využit na 100%.