Odmítla jsem zaplatit za školu v přírodě a přesto syn mohl jet. Ředitelce jsem řekla, že státní škola musí být zdarma
Povinné vzdělávání je v Česku zdarma. I přes tuto skutečnost jsou však pro některé rodiny děti navštěvující jakýkoliv vzdělávací ústav finanční zátěží. Náklady provázející školní docházku mohou být vyšší, než by se na první pohled mohlo zdát.
Na první pohled se může zdát, že vzdělávání v tuzemsku nestojí rodiče prakticky nic. Zákon o předškolním, základním a středním vzdělávání skutečně stanovuje, že výuka na veřejných školách je bezplatná. Realita je však jinde. Běžnou školní docházku totiž doprovází finanční výdaje, bez nichž se děti jen těžko obejdou. Navíc se ukazuje, že doplňkové aktivity, které mají být přínosem pro děti, mohou způsobit finančně slabším rodinám problémy.
Co všechno rodiny platí, i když je škola „zdarma“?
Školní rok tradičně začíná nákupem pomůcek. Může se zdát, že se jedná pouze o drobné výdaje za psací potřeby, sešity a podobně. Kompletní výbavu pro prvňáčky ale pořídíte za více než 6 tisíc korun. Taková částka je pro rodiny s více dětmi nebo nízkými příjmy problém. Kromě psacích pomůcek je třeba zajistit aktovku, obaly na sešity, krabičku na jídlo, láhev na pití, přezůvky a další. Většina rodičů také zaznamená nárůst výdajů za dětské oblečení.
Ani tím to pro většinu rodin nekončí. Během roku se objevují další částky, jako příspěvek do třídního a školního fondu, platby za družinu, doplatky za pracovní sešity nebo nákupy výtvarného materiálu. Všechny tyto položky jsou běžnou součástí školní docházky, i když se o nich v debatách o bezplatném školství nemluví.
Později se k tomu přidávají ještě další výdaje, které už mohou být pro řadu rodičů opravdu náročné. Za školy v přírodě, adaptační pobyty, lyžařské kurzy, projektové dny mimo školu, exkurze a kulturní program zaplatíte částky v řádu stovek až tisíců korun. Ačkoli nejde o povinné aktivity, očekává se, že děti se jich účastnit budou. Obzvlášť u mladších žáků se počítá s tím, že pojedou všichni. Neúčast totiž často vyvolává obavy, aby dítě nezůstalo stranou kolektivu.
A co když rodina odmítne platit?
Pak je rozhodnutí na škole. Pro samotné školy to ale představuje složitou situaci. Aktivity mimo školu obvykle nejsou hrazeny z rozpočtu ministerstva a zaplatit je za všechny žáky není v možnostech většiny škol. Často tak rozhoduje individuální domluva a ochota vedení najít cestu, aby dítě o akci nepřišlo.
Z právního hlediska skutečně není možné rodiče nutit k úhradě nepovinných aktivit, přesto se na ně většina škol spoléhá. Pokud se rodina ocitne v tíživé situaci, záleží na přístupu třídního učitele či ředitelky, zda bude hledat pomoc ve fondech, nebo nechá dítě ve třídě místo výjezdu.
Pomoc existuje, ale ne každý o ní ví
Ačkoli jsou tyto situace poměrně časté, ne všechny rodiny vědí, na koho se mohou obrátit. V Česku fungují různé formy podpory.
Školy mohou využívat vlastní fondy, které bývají plněny dobrovolnými příspěvky rodičů. Některé obce nabízejí finanční pomoc na školní výdaje pro sociálně slabší rodiny. Existují také příspěvkové organizace a neziskové projekty zaměřené na děti z nízkopříjmových domácností.
Tyto organizace se specializují na financování obědů, družin, pomůcek nebo právě výjezdů, aby děti nepřicházely o společné zážitky. Dále existují organizace, které podporují děti z jinak znevýhodněných skupin, které často také dokáží pomoci pokrýt náklady na školní pomůcky a nepovinné aktivity.
Náklady na vzdělávání jako celospolečenské téma
Téma financování školních aktivit začíná rezonovat i mezi odborníky. Analýzy vzdělávacích organizací, dlouhodobě ukazují, že finanční bariéry stejně jako sociálního znevýhodnění jsou u nás velkým problémem. Rodinné zázemí výrazně ovlivňuje výsledky žáků.
V praxi to znamená, že děti z méně majetných rodin častěji vynechávají akce, které přispívají k jejich socializaci, týmové spolupráci a sebevědomí. Právě tyto aktivity přitom podle odborníků patří k tomu, co ovlivňuje motivaci dítěte a jeho zapojení do kolektivu.
Zdroje: Novinky.cz, Top.cz, Ochrance.cz
