Má rodič právo vydědit své dítě, když se k němu nechová dobře?
Vydědění dítěte je téma, které vždycky vyvolává silné emoce. Mnoho rodičů má pocit, že když se k nim potomek chová špatně, mají právo ho vyškrtnout z dědictví.
Jenže v českém právu to není tak jednoduché – vydědit dítě nelze jen proto, že si s ním přestanete rozumět nebo že se neozývá. Aby se předešlo vydědění z malicherných důvodů, na tuto problematiku existuje zákon.
Vydědění má přísná pravidla
Podle občanského zákoníku je dítě takzvaným „neopomenutelným dědicem“. To znamená, že má ze zákona právo na určitý podíl z majetku rodiče, a to i v případě, že je v závěti neuvedené. Vydědění tedy není otázka osobních sympatií, ale konkrétních důvodů, které musí být jasně prokázané a uvedené v listině o vydědění.
Zákon připouští jen několik situací, kdy může rodič dítě skutečně vydědit. Patří sem například to, že potomek neposkytl rodiči potřebnou pomoc v nemoci nebo ve stáří, že o něj neprojevuje opravdový zájem, že byl odsouzen za zvrhlý trestný čin, nebo že trvale vede nezřízený život – třeba dlouhodobě pije, bere drogy nebo se vyhýbá práci.
Nestačí napsat „vyděďuji ho“
Vydědění musí mít písemnou formu a splňovat podobné náležitosti jako závěť. Nestačí jen ručně napsaný dopis nebo ústní prohlášení. V listině musí být přesně popsáno, z jakého zákonného důvodu k vydědění dochází – a ten musí být pravdivý. Pokud by se později ukázalo, že důvod neodpovídal skutečnosti, soud může vydědění zrušit.
Rodič tedy nemůže dítě vydědit jen proto, že „neposílá přání k Vánocům“ nebo že „má jiný životní styl“. Musí jít o vážné a trvalé porušení povinností dítěte vůči rodiči.
Vydědění se vztahuje jen na konkrétního potomka, kterého se listina týká. Ostatní děti mají nárok na dědictví beze změny. Pokud má ale vyděděné dítě potomky (tedy vnoučata z pohledu rodiče), dědictví po něm přechází právě na ně – pokud nejsou vyděděni také. Zákon se tím snaží chránit majetková práva dalších generací.
Jak na to, když už se rozhodnete
Listinu o vydědění je nejlepší sepsat u notáře, který zajistí, že má všechny právní náležitosti. Lze ji sepsat i vlastní rukou, ale musí být datovaná a podepsaná. Doporučuje se také uvést, že si byl rodič vědom všech důsledků a že rozhodnutí učinil dobrovolně. Nejasné nebo neúplné vydědění může být u soudu snadno napadnutelné.
Zajímavostí je, že vydědění lze kdykoliv odvolat. Pokud se vztah s potomkem časem zlepší, může rodič listinu o vydědění zrušit a pořídit novou závěť. Vše opět musí být písemně a jednoznačně vyjádřené.
Kdy vydědění neprojde
Soudy už několikrát řešily případy, kdy se rodiče snažili dítě vydědit kvůli malichernostem – třeba že „nepomáhá s domem“ nebo že „má jinou partnerku“. Takové důvody zákon neuznává. Smyslem vydědění není trestat, ale chránit spravedlnost tam, kde potomek dlouhodobě selhává ve vztahu k rodiči.
Vydědění je vážný krok, který se dotýká nejen majetku, ale i rodinných vztahů. Mělo by být až posledním řešením, když všechny pokusy o usmíření selžou. Zákon dává rodičům možnost chránit se před nevděčnými dětmi, ale zároveň brání tomu, aby se vydědění stalo nástrojem pomsty.
Zdroj: dostupnyadvokat.cz, novinky.cz, idnes.cz
