Dům v Itálii za 1 euro! Takhle vypadají domy, které si může koupit KAŽDÝ ČECH a občan EU

Představte si, že vlastníte dům v Itálii a zaplatíte za něj cenu jedné kávy. Zní to jako naprostá utopie, jenže takhle to opravdu funguje. Po celé Itálii nabízejí desítky obcí domy za symbolické euro. Program má oživit vylidněné vesničky a zachránit staré domy, které by jinak spadly. Pro Čechy i ostatní občany EU platí úplně stejné podmínky jako pro Italy. Jenže pozor, než začnete snít o slunných terasách a víně pod pergolou, pojďme si říct, co vás u toho všeho čeká. 

Program Casa a 1 euro: Proč vám Italové nabízejí domy zadarmo

Tento program odstartoval před několika lety v malém sicilském městečku Salemi. Místní radnice řešila problém, historické centrum vypadalo jako po náletu, staré domy se rozpadaly a bylo potřeba s tím něco udělat. Tak přišli s geniálně jednoduchým nápadem. Prodáme je za euro a nový majitel to dá do pořádku. A fungovalo to. Od té doby se k tomu připojily desítky dalších měst po celé Itálii.

Zkrátka a dobře, mladí lidé z italských vesnic už dávno utekli za prací do velkých měst. Zůstaly jen prázdné domy, které pomalu chátrají. Radnicím nedává smysl je demolovat, když můžou přilákat nové lidi, kteří tyto domy obnoví.

Najdete je úplně všude. Od maličkých vesniček jako Pignone nebo Cantiano až po města jako Taranto. Na Sicílii, na Sardinii, v horách, na kopcích. Každá obec má ale vlastní pravidla, takže pozor na to.

Co vlastně kupujete?

Takže za to jedno euro většinou dostanete ruinu.  Bavíme se tu o stavbách, kterým je třeba dvě stě nebo tři sta let. Původní majitelé je opustili už dávno a nechali je městu. Takže připravte se na kompletní rekonstrukci. Podlahy, střecha, zdi, elektrika, voda. Prostě všechno.

A teď si představte, že sedíte u kávy a říkáte si, že si koupíte ten domeček s výhledem na moře. Tak to zapomeňte. Většina těch vesnic je v horách nebo někde uprostřed ničeho, daleko od pobřeží. Najdou se sice i místa, odkud se k moři dostanete, ale není to žádná turistická destinace se zázemím. Informace o domech najdete na různých webech, ale nejlepší je zavolat rovnou na obec a zeptat se tam přímo.

S čím musíte souhlasit?

Tady začíná legrace. Každá obec si dělá, co chce, takže univerzální pravidla nehledejte. Ale pár věcí je všude. První podmínka? Musíte tam chtít bydlet natrvalo. Spekulanti s nemovitostmi nejsou vítáni. Obce chtějí rodiny, lidi, kteří tam budou žít a platit daně.

Pak máte tři roky na to, abyste z té ruiny udělali dům, ve kterém se dá bydlet. A pak ho nesmíte dalších pět let prodat. Představte si, že koupíte dům, dáte do něj půl milionu a za rok ho prodáte s profitem. To oni nechtějí. Chtějí, abyste tam žili.

Ještě musíte zachovat původní vzhled. Nemůžete tam udělat moderní skleněný palác. Musí to vypadat jako dům z vesnice, který tam patří. Takže žádná plastová okna s bílými rámy nebo plechová střecha.

A teď to nejlepší. Často musíte složit kauci dva až pět tisíc eur. Když dům včas neopravíte, kauce propadá. V jiných místech vám stačí pojistit dům na čtyři tisíce eur a platit kolem sta eur ročně. Některé obce, třeba v regionu Lazio, po vás chtějí detailní plán renovace, popis, jak chcete dům používat, a rovnou depozit pět tisíc eur. Často taky musíte zaměstnat místní řemeslníky. Jde hlavně o to oživit lokální ekonomiku.

Kolik to opravdu stojí?

Jedno euro je jen začátek. Notář vás stojí 1500 euro. Pak jsou tu daně, deset procent z katastrální hodnoty domu, nebo aspoň tisícovku eur, když máte druhý dům. Plány od architekta a stavebního inženýra? 3500 euro, a to ještě než začnete cokoliv dělat.

A teď ta hlavní položka. Samotná rekonstrukce vás vyjde průměrně na sedmdesát až sto dvacet pět tisíc eur. Takže počítejte s minimálně dvěma a půl miliony korun, spíš ale s třemi až čtyřmi miliony.

Každý rok pak platíte daň z nemovitosti. Když budete renovovat ekologicky, můžete na daních něco ušetřit. Počítejte taky s tím, že si musíte udělat italské daňové číslo a zaplatit spoustu poplatků za různá povolení a smlouvy. Prostě byrokracie, jak ji znáte.

Pro koho to je a kdo by měl radši zůstat doma

Domy za euro jsou pro lidi, co chtějí v Itálii žít. Ne pro ty, kdo chtějí na dovolenou na jeden měsíc v létě. Musí tam chtít žít natrvalo. Třeba když se chcete přestěhovat do důchodu nebo když máte práci na dálku a můžete pracovat odkudkoliv. Když hledáte jen investici, tohle není pro vás.

V těch vesnicích život prostě umírá. Mladí lidé odešli, služby zavírají, práce žádná. Klima je často drsné, v zimě tam může být pěkná zima, v létě horko. Domy jsou v úzkých uličkách, kde nezaparkujete. Musíte zjistit, jak daleko máte k lékaři, jestli tam vůbec je nějaká škola pro děti a jak to tam celkově funguje.

Pro většinu lidí je jednodušší si v Itálii koupit normální dům, do kterého se můžete hned nastěhovat a který můžete klidně pronajímat turistům. Dům za euro je fakt dobrodružství. Vyžaduje čas, hodně peněz a odvahu. Když máte stálý příjem, jste ochotní investovat miliony do renovace, a hlavně chcete žít v té klidné vesnici uprostřed Itálie, může to být úžasná zkušenost. Ale rozmyslete si to pořádně. Vyřizování všeho přes italské úřady je noční můra, práce tam většinou není a dostupnost je mizerná. Ta romantická představa života v Itálii se může hodně rychle změnit v tvrdou realitu života v odlehlé vesnici, kde není vůbec nic.

Zdroje: BBC, fotrnatripu.cz, forbes.cz