Kolik je výrobní cena bavlněného trička v Číně a kolik na nich rýžují prodejci? Marže Čechů je nehorázná
Z běžného kousku bavlny, který dříve sloužil jen jako základní součást šatníku, se dnes stal zbožím, na kterém se vydělávají miliony. Působí nevinně, visí v regálech ve všech možných barvách, ale skutečnost je jiná. Když byste se podívali na to, kolik stojí jeho výroba, a srovnali to s cenou, kterou za něj platíte v obchodě, zůstali byste nejspíš překvapení. Jen malá část z těch peněz se totiž dostane k lidem, kteří ho opravdu vyrobili.
Ve chvíli, kdy si v obchodě vybíráte tričko, málokdo se zastaví nad tím, odkud pochází, kolik lidí se podílelo na jeho vzniku nebo jaká byla jeho pořizovací cena ve výrobě. Přitom právě takový kus je dokonalou ukázkou toho, jak funguje globální trh s módou. V továrně v Asii ho někdo vyrobí za pár desítek korun, následně putuje přes půl světa a končí na věšáku v české prodejně s cenovkou, která tu původní několikanásobně převyšuje. Cestou se na něm vystřídá mnoho rukou a institucí, přičemž každý si přidá svůj podíl. Výsledek? Ti, kdo šijí, vydělají nejméně. A ti, kdo rozhodují o tom, jak produkt vypadá na fotce a jak voní prodejna, si připíšou tu největší částku.
Cena, která se vejde do kapsy
V čínských dílnách se vyrábí za částky mezi dvěma až čtyřmi dolary. V přepočtu jde o přibližně šedesát až sto korun. Do toho spadá materiál, strojové barvení, střih, šití i zabalení. Pokud se zvolí jemnější bavlna, materiál z ekologického zemědělství nebo hustší úplet, náklady na výrobu stoupnou. I tak se ale většinou vejdou do částky kolem šesti dolarů.
Celý proces stojí na práci dělníků, kteří tráví dny u šicích strojů v halách, kde panují teploty, jaké by v Evropě už dávno nestačily na splnění bezpečnostních norem. Výplaty jsou nízké, pracovní nasazení vysoké. Právě díky tomu si výrobci mohou dovolit nabídnout zboží za takto nízké částky.
Po vyrobení následuje přeprava. Nejčastěji lodí, což je sice pomalejší, ale levnější způsob. Výjimečně letecky, například u limitovaných edicí. Včetně logistiky, pojištění a cla se tak celková výrobní hodnota pohybuje v rozmezí sedmdesáti až sto čtyřiceti korun.
A teď začíná obchod
Jakmile se zboží ocitne v Evropě, začíná přirážení. Produkt musí projít přes sklad, nafotit se pro e-shop, zabavit marketingový tým a být připraven k prodeji. Přibude mu obal, popisek, a někdy i parfémovaný papír uvnitř tašky.
Z původní pořizovací ceny kolem pěti dolarů se najednou stává čtyřnásobek. Obchodník jej klidně nabídne za tři sta nebo pět set korun, někdy i víc. Záleží na značce, sezóně, prodejním místě nebo aktuálním trendu.
Nejde jen o pokrytí nákladů. Výrobky často slouží i k udržení celkového zisku v systému, kde se část kolekce neprodá, část skončí ve slevách a část pokrývá ztráty z jiných segmentů.
Proč platíte tolik
Rozdíl mezi cenou u výrobce a částkou, kterou zaplatíte, není pouze marží. Je to cena za reklamu, za příběh značky, za výlohu v obchodním centru i za spolupráci s módními tvářemi na Instagramu.
Když si něco oblékáte, ve skutečnosti kupujete víc než jen textil. Kupujete styl, postoj, atmosféru, emoci. Tedy to, co v reklamních kampaních vypadá jako samozřejmost, ale ve skutečnosti se dlouze plánuje, testuje a oceňuje.
Mnoho lidí si ani neuvědomuje, že v konečné částce platí i za kusy, které zůstaly neprodané. Aby se ztráty rozpočítaly, ceny jiných výrobků stoupají.
Oblečení jako zrcadlo
Tričko není jen každodenní nutnost. Je to tichý svědek celého systému, který nás obklopuje. Na jednom konci světa sedí žena, která ho ušila za výplatu, která jí nepokryje ani jídlo na týden. Na druhém konci stojí zákazník, který si ho kupuje, protože ladí k teniskám.
Když se příště zastavíte u regálu a sáhnete po podobném oděvu s cenovkou přes čtyři sta korun, vybavte si, odkud pravděpodobně přišel, kdo ho vyrobil a kolik z té částky mu skutečně zůstalo. Možná vás to nepřesvědčí, abyste nákup odložili. Ale možná budete vědět, za co přesně platíte. A komu tím vlastně dáváte hlas.
Zdroje: Aktuálně.cz, Forbes
