Tento jednoduchý trik zajistí lázně zdarma i fyzicky zcela zdravému člověku. Pojišťovna je proplatit musí

Většina lidí si myslí, že do lázní se člověk dostane jen po operaci nebo těžké nemoci. Že to je něco, co patří starším lidem po výměně kyčle nebo po infarktu. Jenže to tak úplně není. Existuje cesta, jak se do lázní dostat i tehdy, když vám fyzicky nic zásadního není – ale hlava už prostě nestíhá.

Pojišťovna neplatí každému

Na papíře to zní jednoduše: máte potíže, doktor vás pošle do lázní a pojišťovna to proplatí. Realita je ale o dost složitější.
Všechno se řídí tzv. Indikačním seznamem, což je dokument, který přesně určuje, při jakých diagnózách má člověk na lázně nárok. Patří sem třeba bolesti zad, potíže s klouby, srdcem nebo cévami.

Lázeňská léčba má dvě formy.
První je komplexní, kdy pojišťovna hradí vše – léčbu, ubytování i jídlo. Druhá, příspěvková, pokrývá jen procedury a zbytek si člověk doplácí sám.

Návrh musí vypsat lékař, obvykle praktický nebo specialista. Ten pak putuje k reviznímu lékaři pojišťovny, který rozhoduje, jestli žádost schválí. A právě tam bývá kámen úrazu – pokud nemáte diagnózu, která v seznamu je, návrh často neprojde.

Cesta přes psychiku

Jenže lidé, kteří systém trochu znají, vědí, že existuje i jiná cesta. A tou jsou psychické potíže.
Deprese, úzkosti, syndrom vyhoření, dlouhodobý stres – to všechno jsou reálné diagnózy, které se do lázeňské léčby vejdou.

Pokud psychiatři nebo psycholog potvrdí, že člověk trpí duševními potížemi, může praktický lékař vypsat návrh na lázně. Pojišťovna ho často schválí, protože duševní zdraví má přímý vliv na to tělesné.

V posledních letech tak přibývá lidí, kteří se dostali do lázní zaměřených na psychosomatiku – například do Jeseníku, Karlovy Studánky nebo Janských Lázní. Právě tam mají programy zaměřené na stres, regeneraci nervové soustavy nebo obnovu psychické rovnováhy.

Z pohledu pojišťovny jde stále o léčbu, nikoli o rekreaci. Ale kdo tam byl, ví, že pár dní v klidu, daleko od práce a starostí, může člověku změnit život.

Jak na to krok za krokem

1. Promluvte si s lékařem. Řekněte mu, že jste dlouhodobě unavení, hůř spíte nebo se cítíte vyčerpaní. To nejsou plané výmluvy, ale příznaky, které stojí za pozornost.

2. Nechte si potvrdit diagnózu. Psychiatr nebo psycholog určí, zda jde o úzkost, depresi nebo vyhoření. Pokud vám předepíše i léky, je to pro pojišťovnu jasný důkaz, že nejde o „výmysl“.

3. Požádejte o lázně. Váš praktický lékař vyplní návrh. Když do něj přidá konkrétní doporučení, například proč by pro vás byly vhodné lázně zaměřené na psychosomatiku, zvyšuje to šanci na schválení.

4. Vyčkejte na rozhodnutí. Revizní lékař pojišťovny určí, jestli půjde o komplexní, nebo příspěvkovou péči. Pokud návrh zamítne, můžete se odvolat – a v praxi to často pomáhá.

Ne všechno projde, ale šance tu je

Pojišťovny posuzují každý návrh individuálně. Pokud uznají, že má pobyt léčebný smysl, většinou ho schválí. U psychických potíží jde často o příspěvkovou formu, kdy si člověk hradí jen ubytování a stravu.

Mnoho lidí potvrzuje, že kvalitně napsaný návrh má velkou šanci uspět. „Já jsem se po covidu cítila úplně vyhořelá. Můj praktik to vzal vážně, napsal do návrhu ‚úzkostně depresivní stavy‘ a doporučil Jeseník. Pojišťovna to schválila a pobyt mi strašně pomohl,“ popisuje paní Renata z Brna.

Lázně nejsou dovolená, i když tak mohou působit. Jsou to tři týdny, kdy člověk dýchá čerstvý vzduch, má čas srovnat si myšlenky a cítí, že se o něj někdo stará.
A právě to někdy pomůže víc než jakákoli pilulka.

Zdroj: idnes.cz, prozeny.cz, Ministerstvo zdravotnictví