Banky zveřejnily, kolik peněz má na účtu běžná česká rodina. Kolik máte vy?
České domácnosti drží v bankách více než tři biliony korun, ale tato suma klame. Statistický průměr naznačuje pohodlné rezervy, skutečnost však bývá skromnější. Většina rodin má k uváděným číslům dál, než by se mohlo zdát z titulků.
Když se objeví zpráva o tom, kolik mají Češi našetřeno, okamžitě vzbudí vášně. Jeden říká, že žije od výplaty k výplatě, jiný připomíná kamaráda s milionem na účtu, který přesto počítá každou korunu. Mezitím se vynoří titulky, že průměrná domácnost má naspořeno půl milionu. Na papíře to vypadá dobře, jenže realita většiny rodin je jiná a méně blyštivá.
Kolik peněz se vlastně počítá
Do oficiálních statistik se nepočítají jen peníze na běžném účtu. Zahrnují i spořicí účty, termínované vklady, penzijní fondy a investice. Proto může domácnost působit podle tabulek bohatší, než se cítí při pohledu do internetového bankovnictví.
Na jaře 2025 oznámilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, že české domácnosti měly v bankách uloženo 3 947,5 miliardy korun. O rok dřív to bylo asi o 214 miliard méně. V červnu oznámila Česká bankovní asociace, že Češi mají na účtech asi 3 732 miliard korun. Čísla se od údajů ministerstva liší, protože každá instituce sleduje jiný čas a počítá peníze po svém. Jisté ale je, že jde o obrovské peníze v bilionech korun.
Největší díl těchto peněz leží na běžných a spořicích účtech, kam lidé ukládají výplaty i menší rezervy. Menší podíl tvoří termínované vklady a jiné produkty, ze kterých nejde peníze vybrat hned. Tyto sumy ale samy o sobě neznamenají, že by každá rodina měla na účtu půl milionu korun.
Průměr je jen iluze
Když se všechny úspory zprůměrují, vychází na rodinu zhruba půl milionu korun. Toto číslo ale výrazně zvyšují domácnosti s milionovými zůstatky. O běžné realitě příliš nevypovídá.
Lépe ji vystihuje medián, tedy hodnota, při které má polovina domácností více a polovina méně. Podle finančních analytiků je medián podstatně nižší než průměr. Většina českých rodin má na účtech spíš desítky než stovky tisíc korun.
Co ovlivňuje výši úspor
Velkou roli hraje příjem domácnosti, ale ani vysoký plat není zárukou, že na účtu zůstane rezerva. Rodiny s dětmi mají vyšší náklady, mladí lidé teprve začínají spořit a senioři často čerpají z toho, co během života odložili.
Rozhoduje i to, kde lidé žijí. Ve městech jsou sice mzdy vyšší, ale také výdaje. Na venkově se dá hospodařit střídměji a ušetřit i při nižším příjmu. Důležitá je i schopnost s penězi rozumně hospodařit a odkládat je bokem na horší časy.
České domácnosti si v roce 2024 dokázaly dát stranou o něco víc peněz než v předchozích letech. Podle dat Českého statistického úřadu šlo o necelou pětinu příjmů, přesně 18,8 procenta. Pomohly k tomu tehdejší vyšší úroky na spořicích účtech, díky nimž lidé nechávali peníze v bance a neutrácely je. Až letos na jaře se trend začal měnit, Česká národní banka v květnu snížila základní sazbu na 3,5 procenta a úroky u vkladů tak postupně klesají.
Peníze jako zrcadlo života
Porovnávat se s průměry má smysl jen částečně, protože každá rodina má jiné priority a výdaje. Skutečně důležité je mít přehled o vlastních financích.
Stačí si doma udělat jednoduchý součet, kolik máte na běžném účtu, kolik na spoření a kolik v investicích. Někoho tato čísla potěší, jiného přimějí k akci. Především však přinesou klid, protože vědomí, že máte rezervu, dává větší jistotu než jakýkoli průměr v novinách.
Nejde o čísla, ale o pocit jistoty
Úspory nejsou jen součet nul a jedniček na obrazovce. Za každou korunou je kus práce, rozhodnutí i odříkání. Není podstatné, jestli má soused víc než vy. Důležité je, zda se díky svým penězům cítíte bezpečně a svobodně.
Ať už spoříte na bydlení, vzdělání dětí, nebo prostě na horší časy, to, co vám přináší klid, je mnohem důležitější než statistiky. Grafy jsou zajímavé, ale váš skutečný příběh se píše doma, ve vašem rozpočtu, podle vašich možností a snů.
Zdroje: Česká bankovní asociace, Český statistický úřad, Ministerstvo práce a sociálních věcí
