Odborníci zveřejnili přesnou teplotu, při které je potřeba zapnout topení, aby byla zdravá pro tělo a zároveň jste netopili Pánu Bohu do oken
První chladná rána dorazí pokaždé dřív, než stihneme schovat letní sandály. A s nimi i věčná domácí debata: už topit, nebo ještě vydržet ve svetru. Naštěstí v tomto nejsme odkázaní jen na pocit – existují čísla, která vycházejí ze zdraví i z peněženky.
A teď to nejdůležitější: jaká je ta teplota, při které nachází čas zapnout topení, jak ji držet v různých místnostech, kdy radši jen temperovat a jak se vyhnout tomu, abychom zbytečně netopili Pánu Bohu do oken?
Přesná hranice pro zdraví: pod 18 °C
Světová zdravotnická organizace dlouhodobě doporučuje, aby se v chladné sezóně teplota v obývaných místnostech držela nejméně na 18 °C; pro seniory, děti a lidi s nemocemi dýchacího či oběhového systému je vhodné mířit výš, kolem 20–21 °C. To je hranice, pod níž stoupá riziko nachlazení, zhoršení dýchacích potíží a celkové zátěže organismu.
Praktické pravidlo pro běžně zdravé domácnosti tedy zní: pokud v obytných místnostech teplota klesne trvale pod 19 °C a hrozí propad pod 18 °C, je čas topení pustit a nastavit teplotu na 19–21 °C. Tím respektujete zdravotní doporučení a zároveň se vyhnete přetápění. Pro citlivější osoby (děti, senioři) držte cíl klidně o stupeň výš.
Rozumné teploty podle místnosti
V různých pokojích nám vyhovují jiné stupně. Jako pohodlné a úsporné se dlouhodobě osvědčuje: obývák a pracovna zhruba 19–21 °C, ložnice 16–17 °C, chodby méně a koupelna klidně o něco víc (okolo 23 °C). Tato škála drží tělo v komfortu, brání vlhnutí zdí a nepokouší ke zbytečnému větrání.
Proč nepřetápět: malý stupeň, velká úspora
Známá poučka, že snížení nastavení o 1 °C ušetří přibližně 5–8 % energie, není mýtus. Potvrdily to modely i praxe – přesná úspora závisí na kvalitě zateplení, ale princip platí univerzálně. Zkrátka: rozdíl mezi 22 a 20 °C je v účtu skutečně vidět.
Noční útlum a krátké větrání
Ideální je během noci teplotu stáhnout zhruba o 2–3 °C (tělo se lépe vyspí a radiátory si oddechnou). Větrejte krátce a intenzivně, okno dokořán na pár minut, pak zavřít – zdi nevychladnou a vy nepřetápíte to, co jste právě vypustili ven. Kdo má termostat, může si místnosti ladit zvlášť a vrátit se ráno na „denní“ nastavení jedním klikem.
Temperování: když doma nejste pořád
Neobývané prostory nemusejí být vyhřáté „na pohodu“, ale úplně vychladnout by taky neměly. U rekreačních staveb, kam jezdíte občas, se vyplatí držet temperování zhruba 12–15 °C – dům nezvlhne a při příjezdu ho rychleji dotopíte. Dlouhodobě prázdné objekty lze udržovat ještě níž (cca 5–7 °C) hlavně kvůli ochraně vody v rozvodech. Itam ale pomáhá občas vyvětrat a nenechat stěny promrznout a zvlhnout.
Kdy „začne topit barák“: pravidla topné sezóny
Pokud jste na centrálním teple, start dodávek se neřídí kalendářem, ale venkovními teplotami. Vyhláška říká: v topném období (1. 9.–31. 5.) se teplo spouští, když průměrná denní venkovní teplota klesne dva dny po sobě pod 13 °C a neočekává se oteplení.
Co z toho plyne?
Zdravotní minimum je 18 °C v obytných místnostech. Komfort i pro peněženku je 19–21 °C přes den, v ložnici cca 16–17 °C a v koupelně o něco víc. Když teplota v obýváku padá k 18 °C, topení zapněte. Když ji držíte o stupeň níž či výš, v účtech to dělá rozdíl v řádu jednotek procent na každý stupeň. A pokud dům či chatu opouštíte, přepněte na temperování – je to levnější než pokaždé dohánět promrzlé zdi.
Zdroje: apps.who.int, ochrance.cz, ekolist.cz
