Brigáda po práci: Mějte podepsanou smlouvu a nezapomínejte na daně
Druhá práce dokáže rychle zalátat rozpočet, urychlit splnění cílů a přidat klid, že i když se něco pokazí, máte pojistku. Pro někoho je to krátkodobá injekce, pro jiného most k nové profesi. Když se navíc nastaví chytře, vedlejšák nebere čas – spíš ho lépe zorganizuje.
Jenže přivýdělek není jen o hodinách. Kdy už musíte platit pojištění, jaké daně se srazí a které brigády dávají smysl, abyste se nezavařili a zároveň to ekonomicky vyšlo?
Kdy se druhá práce vyplatí
Krátkodobě, když sháníte peníze na jasný cíl (rezerva, splátka). Dlouhodobě, pokud čistá hodinová odměna převyšuje skryté náklady: přesuny, vybavení, únavu a hlavně daně a odvody. Osvědčí se pevné bloky (třeba dva večery týdně) a jasná hranice, že z vedlejšáku nebude druhé plné zaměstnání.
Jaké možnosti přivýdělku existují
Nejběžnější variantou jsou dohody o provedení práce (DPP) nebo dohody o pracovní činnosti (DPČ). DPP je vhodná pro krátkodobé nebo jednorázové brigády – existuje roční limit 300 hodin u jednoho zaměstnavatele. DPČ se naopak hodí na pravidelnější práci, ale nejvýše do poloviny standardní pracovní doby. Obě varianty mají svá pravidla – od roku 2024 mají dohodáři nárok na dovolenou a příplatky za práci o víkendech či svátcích a zaměstnavatel musí směny oznamovat alespoň tři dny dopředu.
Další možností je podnikání na živnostenský list jako tzv. vedlejší OSVČ. To se vyplatí zejména u činností, kde si můžete sami určovat cenu – třeba doučování, grafika, tvorba textů nebo drobné služby. Výhodou je větší flexibilita, nevýhodou administrativa. Zajímavou formou jsou i jednorázové honoráře, například za články, fotografie nebo krátkodobé projekty.
Daňové a právní souvislosti
Právě zde se často skrývá nejvíc překvapení. U DPP platí, že pokud u téhož zaměstnavatele nepřesáhnete měsíčně částku 11 499 Kč, nemusíte platit sociální ani zdravotní pojištění a odvádí se pouze 15% srážková daň. Jakmile ale hranici překročíte, nebo podepíšete daňové prohlášení, už se odvádí i pojistné. DPČ má jiný limit: pokud výdělek přesáhne 4 500 Kč měsíčně, vzniká účast na sociálním i zdravotním pojištění. Ve všech případech ale platí povinnost minimální mzdy, která v roce 2025 činí 124,40 Kč za hodinu.
U vedlejší OSVČ záleží na výši ročního zisku. Pokud nepřekročíte hranici 111 736 Kč, nemusíte platit sociální pojištění. Jakmile se dostanete nad tuto částku, vzniká povinnost hradit minimální zálohy, které jsou v roce 2025 stanoveny na 1 496 Kč měsíčně. Zdravotní pojištění při zaměstnání obvykle neplatíte zálohově, ale až po skončení roku v rámci přehledu.
Jakou brigádu zvolit
Výběr by měl vždy odpovídat tomu, co od brigády čekáte. Pokud potřebujete stabilní přísun peněz, hodí se směnové práce v obchodě, logistice nebo gastronomii, kde navíc náleží příplatky. Jestli chcete vyšší hodinovou sazbu, ale nevadí nepravidelnost, pak stojí za úvahu krátkodobé zakázky v IT, kreativních službách nebo vzdělávání. Oblíbené jsou i klasické brigády typu hlídání dětí, doučování nebo drobné řemeslné práce. Důležité je dobře si spočítat čistý hodinový výdělek – tedy odměnu po odečtení daní, odvodů i nákladů.
Na co si dát pozor
Nejčastější chybou bývá podcenění smluvních podmínek. Dohoda musí být vždy písemná a jasně uvádět odměnu i rozsah práce. U dohod platí povinnost oznamovat směny nejméně tři dny dopředu, pokud se nedohodnete jinak. U daní se zase vyplatí sledovat, zda se vám nevrátí část sražené daně při podání přiznání – často se vyplatí ji dobrovolně uvést, i když to není povinné. Pokud je z dohody odváděno pojistné, musí zaměstnavatel vydat zápočtový list. A nezapomeňte, že všechny DPP jsou od roku 2024 evidovány v centrálním registru, takže limity se kontrolují napříč zaměstnavateli.
Zdroje: e15.cz, měšec.cz, financnisprava.gov.cz, cssz.cz, mpsv.cz
