Inflace má několik podob a často znamená pokles kupní síly peněz
Není to tak dávno, co jste za tisícikorunu pořídili slušný víkendový nákup. Dnes však odcházíte za stejnou bankovku z obchodu s pocitem, že se vám ztrácejí peníze před očima. Tenhle pocit neklame. Tím tichým zlodějem je inflace, která ukrajuje z hodnoty vašich úspor.
Co to vlastně ta inflace, která patří v posledních letech k nejdiskutovanějším tématům, vlastně je? Nejjednodušeji řečeno, inflace znamená, že vaše peníze ztrácejí na síle. Trochu odborněji je možné říci, že inflace je všeobecný a trvalý růst cen zboží a služeb.
Nejde tedy o to, že jednorázově zdraží chléb, ale o situaci, kdy kolem vás zdražuje téměř vše. Důsledkem je pak pokles kupní síly. I když tisícovka zůstává tisícovkou, prostě si za ni koupíte stále méně.
Jednoduchý příklad z praxe mluví za vše
Řekněme, že máte na účtu uloženo 100 000 Kč. Pokud by roční inflace dosáhla 5 %, za rok si za svých 100 000 Kč koupíte přesně tolik, co dnes za 95 000 Kč. Částka na výpisu se sice nezmění, ale koupíte si méně.
Vlastně tak zchudnete, aniž byste utratili jedinou korunu. I z tohoto důvodu je tak nezbytné rozlišovat dva základní pojmy, a to nominální a reálnou mzdu. Nominální mzda je jen číslem na vaší výplatní pásce. Pro každodenní život je důležitá reálná mzda. Právě ta totiž vyjadřuje, co si za ni můžete pořídit.
Jak se inflace měří? Nahlédněte do nákupního košíku
Jak se vlastně inflace měří? Statistikům s tím pomáhá vymyšlený obrovský nákupní koš, který obsahuje stovky až tisíce položek. Tento nákupní košík se totiž snaží napodobit běžné výdaje české domácnosti. Najdete v něm tak všechno možné: jídlo, energie, nájem, léky, ale výdaje na volný čas. Český statistický úřad pak sleduje, jak se ceny v tomto košíku mění. A na základě těchto změn vypočítává index spotřebitelských cen. Ten pak používá jako stěžejní ukazatel inflace.
Je však pochopitelné, že každá položka má v tomto košíku jinou váhu podle toho, jak zatěžuje rozpočet domácnosti. Největší vliv tak mají náklady na bydlení a ceny potravin.
S tímto rádoby nákupním košíkem pak měří statistici inflaci. Je ale třeba myslet na to, že jde o průměr, který nemusí odpovídat vaší osobní situaci. Každý z nás totiž utrácí jinak. Jiné výdaje má student, jiné rodina s dětmi a zcela jiné zase senior v důchodu. Oficiální statistika tak nikdy nemůže plně postihnout realitu všech. To však index spotřebitelských cen nezohledňuje.
V případě, že jste senior a nejvíce utrácíte za energie a léky, můžete pocítit zdražení mnohem výrazněji než mladá rodina. Jejich výdaje totiž mohou tvořit především potraviny, hygienické potřeby nebo volnočasové aktivity.
Proč vlastně k inflaci dochází?
Zdražování je v praxi nejvíce popoháněno dvěma silami, a to poptávkovou inflací a pak inflací nákladovou. Každá z nich má jiné příčiny, ale výsledek je pro spotřebitele/zákazníka stejný.
Poptávková inflace se drží hesla, že příliš mnoho peněz v oběhu nahání příliš málo zboží. Princip je pak jednoduchý, firmy pracují s tím, že pokud mají lidé peníze chtějí je utrácet a poptávka roste rychleji než výroba. Ceny tak letí nahoru, protože lidé si za produkt rádi zaplatí.
Druhou silou je pak nákladová inflace. Tu netlačí poptávka po zboží nebo službách, ale rostoucí náklady firem. Když zdraží energie, suroviny nebo dojde k výraznému zvýšení mezd, firmy musí tyto náklady promítnout do svých cen.
Pokud se však poptávková a nákladová inflace zkombinují a lidé začnou očekávat další zdražování, může se roztočit nebezpečná spirála. Zaměstnanci požadují vyšší mzda, aby jejich reálná mzda zůstala na stejné výši a firmy tak preventivně zdražují, protože čekají vyšší náklady. Z původního očekávání se tak pak stává bohužel realita.
Inflace je nebezpečná, ale ještě nebezpečnější je sestřička deflace
Jak je zřejmé, vysoká inflace dokáže zničit naše úspory a snížit životní úroveň. Přejeme si tak, aby se ceny naopak snižovaly. Pokud by se však dostavila deflace, tedy trvalý pokles cen, vstupuje do hry větší riziko.
V případě, že dochází k deflaci, lidé vědí, že produkty a služby budou stále levnější a mají tak tendenci odkládat své nákupy. To pak vede k propadu poptávky, firmy omezí výrobu, začnou propouštět a celá ekonomika země se může zhroutit do hluboké krize.
Tato obava je základním předpokladem k tomu, aby centrální banky udržovaly mírnou a předvídatelnou inflaci. Česká národní banka (ČNB) by ráda udržela inflaci poblíž hodnoty 2 %. Tato hodnota je bezpečná pro spotřebitele i proti deflaci a zároveň nadále popohání ekonomiku. Stále nás motivuje utrácet a investovat.
Jak nejlépe ochránit své peníze?
Několik posledních let nám jasně ukazuje, jak mocná inflace je. Nejdůležitější však je právě v této době přikročit k ráznějším krokům, které mohou ochránit naše peníze. Právě nečinnost, kdy necháte peníze ležet na běžném účtu vede k reálnému chudnutí.
Porozumění tomu, jak inflace funguje, vám možná pomůže udělat informovaná rozhodnutí a vy tak budete moci chránit svou ekonomickou budoucnost.
