Tenhle přírodní „koktejl“ z kuchyně zachránil moje jahody před zkázou
Jahody by se mohly hrdě „postavit“ po boku nejoblíbenějšího ovoce na světě. Jejich lahodně sladká, avšak zároveň osvěžující, chuť, příjemné aroma a lákavá červená barva dokáže rozvášnit chuťové pohárky nejednoho strávníka.
V České republice jsou pak jahody obzvláště oblíbené, neboť zde mají poměrně ideální podmínky pro růst – mírné klimatické změny, vlhká a dobře propustná půda, relativně optimální střídání slunce i srážek, hlínopísčitá půda s mírně kyselým pH a v neposlední řadě teploty pro růst okolo 16 až 26 stupni Celsia. Přesto se může stát, že podlehnou zkáze – nebezpečím jsou zejména různí škůdci. Jak tomu zabránit?
Výluh z banánových slupek je pro jahody elixírem růstu a odolnosti
Velmi snadnou, levnou a zároveň poměrně efektivní metodou, jak dodat jahodám živiny, které jsou klíčové pro růst, je vytvoření takzvaného výluhu z banánových slupek. Jeho příprava je nesmírně snadná.
Stačí, když banánové slupky namočíte přes noc do vody a následně z nich uvaříte tzv. banánový čaj. Tímto roztokem pak jahodníky zalévejte a budete se divit, jak budou prosperovat. V banánových slupkách je totiž velké množství minerálu zvaného draslík, který je pro jahody jednou z esenciálních živin. Pokud mají jahodníky dostatek draslíku, jsou o poznání odolnější vůči bakteriím a celé řadě houbových chorob.
Velmi nápomocný může být i zákvas z kopřiv, voda z vaření brambor či rýže a roztok s mlékem nebo syrovátkou
Kromě výluhu z banánových slupek existuje ještě celá řada dalších přírodních „koktejlů“, díky nimž budou vaše jahodníky prosperovat.
Mezi nejefektivnější z nich se řadí například tzv. zákvas z kopřiv. Ten připravíte tím způsobem, že naplníte libovolnou nádobu zhruba o 5 až 50 litrech (v závislosti na tom, jak máte velkou zahradu) do tří čtvrtin čerstvě nasekanými kopřivami a až po okraj je zalijete dešťovou vodou. Tuto přírodní směs je následně potřeba asi dva až tři týdny nechat odstát. Jakmile bude roztok zkvašený, můžete jej začít používat na zalévání jahodníků. Výhodou tohoto zákvasu jsou takřka nulové náklady, díky čemuž dokážete ušetřit nemalý obnos peněz. Na druhou stranu hledání a následné sekání kopřiv vám může zabrat nějaký ten čas, pokud máte velkou zahradu.
Pokud nemáte na sběr kopřiv časovou kapacitu, můžete na zalévání jahod použít i vodu z vaření rýže či brambor. V tomto případě stačí uvařit některou z výše zmíněných příloh a zbylou vodou z hrnce později zalít jahodníky. Jahodám prospěje z toho důvodu, že se v ní nachází celá řada živin z brambor a rýže – kupříkladu minerály a škroby, které slouží jako živina pro některé prospěšné půdní mikroorganismy.
Špatnou volbou pak nemusí být ani voda s mlékem – smíchejte 1 díl mléka a 2 až 3 díly vody a máte hotovo. Jelikož mléko je plné minerálů (zejména vápníku) a bílkovin, jeho přítomnost jahodníky náležitě ocení a odmění se vám bohatou úrodou.
A co s natrhanými či koupenými jahodami?
Pokud již máte jahody vypěstované a natrhané, nebo jste je zakoupili v obchodě, je třeba je co nejlépe ochránit před plísněmi – v opačném případě vám mohou nakonec stejně podlehnout zkáze.
Můžete tak učinit například tím způsobem, že jim dopřejete tzv. octovou koupel. Stačí si připravit lázeň z jednoho dílu octa a tří dílů vody. Do ní pak jahody ponořte a po pěti až patnácti minutách vyndejte a omyjte.
Zdroje: nasezahrada.cz, vlasta.cz
